Očkování, právní praktické rady, spor rodičů
- Základní údaje
Článek se zabývá problematikou očkování proti HPV virům, které mohou způsobovat rakovinu děložního čípku a další onkologická onemocnění. Přehledně rozebírá současnou situaci v České republice, vysvětluje rozdíly mezi různými typy vakcín a diskutuje možná rizika a účinnost očkování. Rodiče jsou vyzváni k zamyšlení nad informacemi poskytovanými výrobci vakcín a ke zvážení preventivních opatření.
Můžete využít mých služeb v mém profilu zde: Podrobnosti o výrobci Petra Langová
Očkování na HPV viry způsobující rakovinu děložního čípku a jiných oblastí
V České republice je každoročně hlášeno 1050–1100 nových případů výskytu karcinomu děložního hrdla (KDH), s roční mortalitou 350–400 žen. V ČR žije přibližně 5 400 000 žen. Pokud vezmeme modelově 5 000 000 žen s 80 % promořeností HPV viry, znamená to přibližně 4 000 000 žen 100 % promořených. Při průměrném věku žen 70 let a výskytu 1000 případů KDH za rok bude během 70 let 70 000 žen mít klinicky manifestující KDH, což je 1,75 % ze 4 000 000 žen. To znamená, že u 98,25 % žen infikovaných HPV si s infekcí poradí jejich imunitní systém. Odstranění infekce obvykle nastává mezi 6–24 měsíci po nákaze, přičemž většina případů vymizí mezi 8–12 měsíci.
Více ve video záznámu přednášky: MUDr. Vavrečky (překlikněte na čas 16:20).
Každý si musí udělat vlastní názor
Nevěřte slepě výrobci vakcín, ale proveďte si vlastní výzkum. Můžete například kontaktovat nemocnice, které léčí rakovinu způsobenou HPV a zjistit informace o počtu pacientek, které byly očkovány. To vám může pomoci vytvořit si vlastní názor na účinnost vakcín, nezávisle na tvrzeních výrobce.
1. Očkování není přímo proti rakovině, ale proti HPV virům, které ji mohou způsobit. Existuje přes 100 typů HPV, z nichž přibližně 40 může infikovat genitálie. 14 typů je klasifikováno jako „vysoce rizikové“ a mohou vyvolat rakovinu děložního čípku.
2. Očkování má nejistou ochranu na 9 kmenů HPV. Starší vakcíny:
- Cervarix chránil proti 2 typům (16, 18).
- Silgard/Gardasil chránil proti 4 typům (6, 11, 16, 18).
- Gardasil 9 má pokrývat 9 typů HPV odpovědných za 90 % případů rakoviny děložního čípku.
Více v: Příbalovém letáku Gardasil 9.
3. Rizika s očkováním spojená: Velmi nízká, avšak existující možnost výskytu Guillainova-Barrého syndromu (GBS). Po očkování Gardasilem bylo hlášeno 69 případů v letech 2006–2009 v USA. Původcem jsou hliníkové soli obsažené ve vakcínách.
4. HPV vir nemusí vždy způsobit rakovinu, záleží na konkrétní imunitě a zdravotním stavu ženy. Psychika hraje důležitou roli, i když to může být individuální.
5. Očkování není 100% účinné a není navždy. Doporučuje se prevence ve formě pravidelných kontrol, jednopartnerství, použití kondomu. Raný záchyt prekancerózních lézí je klíčový, což je hrazené pojišťovnou a umožňuje včasné léčení.
Zkušenosti:
Marie Florianová Bedrnová: „Na onko oddělení v Motole se mnou byla polovina žen očkovaná.“
Renča Bednaříková: “Tomuhle blábolu jsem před 16 lety uvěřila taky. Nechala jsem bohužel naočkovat zcela zdravou dceru. Následky si nese dodnes. A nebýt alternativy, tak by byly mnohonásobně horší. Vypadaly jí vlasy. Úplně rozhozený imunitní systém, hormonální systém, gynekologické problémy. Díky alternativě jsme většinu zvládly. Bohužel vlasy nemá.”
Ilona Turková: “Před lety jsem řešila se svou mudr. v nemocnici, kde to měli a mají na výzkumu. Sama mi řekla, že by si to nedala, že často mají ženy do pár let nález na konizaci a že to nadělá dost paseku. Zvláštní, že tohle řekne lékař. Stejně tak jako kamarádky gynekolog je schopen to nacpat i do ženy, která již rakovinu má. Navíc to není na všechny druhy a není zde záruka vytvoření protilátek, když se u absolutně žádného očkování automaticky nekontrolují.”
Kateřina Marková: “Doporučuji si přečíst důvody, proč některé země zakázaly vakcinovat vakcínami, které se používají u nás, a vedlejší účinky. Např. některé kmeny viru můžou být po vakcinaci agresivnější. Já bohužel očkovaná jsem a po očkování se mi udělaly problémy, které vedly např. k akutní operaci prasklé cysty na vaječníku.”
Monča Baumruková: “Bohužel já očkování v sobě mám. A následky si nesu i po 12 letech. A nejsem zdaleka jediná. Nejvtipnější bylo, když mi vyšel pozitivní test na přítomnost hpv v těle a gynekoložka mi začala říkat, že bych se měla nechat rychle naočkovat, že mi to pomůže. Tak jí říkám, že očkovaná jsem. Tak říká, aha tak nic, tak zrovna u vás to asi nefunguje, ale už měla připravený letáček.”
Další zkušenosti naleznete na foru Modrý koník zde.
Pokud máte vlastní zkušenosti s nežádoucími účinky nebo onemocněními po očkování, podělte se.
Autor: Petra Langová, Juno Moneta, z.s.
- Základní údaje
Vyloučení dětí z mateřské školky kvůli nesplnění očkovacích povinností je citlivé téma, proto je důležité porozumět tomu, jak rodiče mohou postupovat, pokud ředitel či ředitelka školy náhle zakáže dítěti vstup. Poskytneme vám praktické rady a objasníme legislativní postupy a práva rodičů v oblasti předškolního vzdělávání v ČR, abyste byli lépe připraveni na řešení takové situace.
Můžete využít mých služeb v mém profilu zde: Podrobnosti o výrobci Petra Langová
Když dítě (nepředškolák) náhle nemůže do školky kvůli očkování
Stalo se, že dítě, které bylo přijato do školky, je náhle z důvodu nedokončeného očkování „Hexy“ či „MMR“ informováno, že nesmí docházet. Tento problém často postihuje také cizince, jejichž dítě narozené v ČR do roku 2024 není očkováno proti TBC. Například dítě ruských rodičů, narozené v ČR v roce 2021, bylo přijato do školky bez TBC očkování, a následně lékař kontaktoval školku s informací o chybě. Ředitelka pak odmítla dítě ze dne na den přijmout, což není povoleno.
Podrobný postup k tématu naleznete Zde: jak si nenechat vyhodit neočkované dítě z mateřské školy
Zde je krátké shrnutí:
Důležitý tip:
Než se začnete bránit nespravedlnosti, zajistěte soulad ve vašem postupu, zejména pokud jste ve střídavé péči. Je nezbytné postupovat v souladu, jinak to může mít opačný efekt. Ujistěte se, že druhý rodič vám nekříží cestu a ověřte informace poskytnuté školkou.
Pokud bylo dítě přijato, proběhlo to ve správním řízení po podání žádosti. Rodiče často neví, že takové řízení existuje. Pokud má být dítě vyloučeno, musí jít opět o správní řízení. Ředitel posílá rodině písemné odůvodnění, které rodina musí napadnout. Vzor naleznete zde: Odvolání proti rozhodnutí ředitele školy
Dítě může mezitím zůstat ve školce, dokud není řízení ukončeno a to může trvat více než měsíc. Není možné, aby vedení školky náhle rozhodlo, že dítě nesmí do školky chodit. V takovém případě podáváte stížnost a předžalobní výzvu.
Kroky při situaci, kdy vás informují o zákazu docházky:
1. Osobní setkání s vedením školky hned po zjištění situace. Schůzku si nahrávejte (můžete i bez upozornění dle §88 občanského zákoníku) a upozorněte ředitele, že náhlé vyloučení není možné, a nevadí Vám jít do právního řešení (předžalobní výzva, stížnost k inspekci).
2. Pokud vedení trvá na tom, že dítě do školky nesmí, kontaktujte advokátku Zuzanu Candigliotu z LLP a také Rozálio.
3. Pokud nemáte kam dítě dát a nemůžete tedy do práce, zvažte dočasnou nemocenskou s dítětem. Informujte pediatra o situaci a pokračujte v jednání se školkou.
4. Případné ztráty a újmy v důsledku neoprávněného vyloučení (výpadek příjmu atd.) by měla hradit školka.
Hodně štěstí.
Jaký je rozdíl mezi nepředškolákem a předškolákem v rámci očkování.
Dítě, které oslaví páté narozeniny v období od 1. 9. do 31. 8. následujícího roku, musí být zákonným zástupcem přihlášeno k předškolnímu vzdělávání v květnu. Povinné předškolní vzdělávání se nevztahuje na děti s hlubokým mentálním postižením a státní občany ČR, kteří nepobývají na území déle než 90 dnů.
V dokumentu o zdravotní způsobilosti pro školku již nemá být uvedena informace o očkování. Pediatr tuto informaci již neuvádí, zákon ji nevyžaduje. Potvrzení se hradí a pediatr dítě nepotřebuje vidět, stačí dokumentace.
Do dětské skupiny/klubu nemůže dítě bez očkování, i když je předškolák. To proto, že dětská skupina není vzdělávací institucí a předškolák tam nemůže plnit povinnou docházku. Tu může plnit doma (individuálním vzděláváním) a absolvovat přezkoušení ve školce, kam je zapsán k předškolnímu vzdělávání, nebo chodit do jiné školky pod MŠMT, kde přezkoušení probíhá. Zákonný zástupce musí oznámit individuální vzdělávání tři měsíce před začátkem školního roku, tj. do konce května.
Oznámení musí obsahovat:
- Jméno, příjmení, rodné číslo a trvalé bydliště dítěte
- Období individuálního vzdělávání
- Důvody pro individuální vzdělávání (např. zdravotní indispozice rodiče/sourozence)
Individuální vzdělávání lze plnit i v nespádové MŠ, ale ne v dětské skupině pod MPSV. Vzdělávání musí probíhat ve vzdělávací instituci, která spadá pod Ministerstvo školství.
Časté důvody pro domácí vzdělávání:
- Větší efektivita díky individuálnímu přístupu
- Osobní nebo náboženské přesvědčení
- Zdravotní důvody
- ADHD, poruchy opozičního vzdoru, potřeba individuálního přístupu
- Respektování individuálního rytmu dítěte
- Propojení výuky s praktickým životem a zkušenostmi
- Zohlednění nadaní
- Přenos rodinných hodnot
- Práce v zahraničí, cestování
- Vícejazyčné prostředí
- Vzdálenost školy od bydliště
- Přizpůsobení tempa výuky potřebám dítěte
- Snížení stresu spojeného se školním prostředím
- Flexibilita v organizaci času a prostoru pro výuku
- Rozvoj emoční inteligence a sebepoznávání
- Použití netradičních vzdělávacích zdrojů a metod
- Prevence šikany a negativních vlivů vrstevnické skupiny
Autor: Petra Langová, Juno Moneta, z.s.
- Základní údaje
Rozhodli jste se neočkovat své děti? Doporučujeme se vyhýbat diskuzím s proočkovacími lékaři a jednoduše odpovídat: "Děkuji, nechci." Uvádíme zde vzor přílohy negativního reversu pro formální odmítnutí očkování na základě výhrady svědomí. V článku se také pověnujeme tématu hliníku ve vakcínách a testování vakcín bez pravého placeba. Je důležité vědět, že individuální zájmy dítěte by měly být nadřazeny společenským zájmům.
Můžete využít mých služeb v mém profilu zde: Podrobnosti o výrobci Petra Langová
Rozhodnutí – když očkovat nechci, co pak:
Pokud jste se rozhodli neočkovat, vyhýbejte se jakékoli diskuzi s lékařem, který má extrémně proočkovací postoje. Taková diskuze nemá smysl a nevyhrajete ji! Pediatr, který je silně pro očkování, vaše argumenty jednoduše nepřijme. Neposlouchá je a nebere je vážně, ani když mu předložíte rozsáhlé studie. Budete jen označeni za nezodpovědného, hloupého a naivního rodiče, který ohrožuje vlastní dítě. Diskuze bude stále končit u argumentů, že nemoci existují a právě teď má někdo černý kašel, dítě nedávno zemřelo atd. Statistiky úmrtnosti pediatr obvykle nemá, místo toho působí na emoce a zveličuje rizika. Proto na jeho argumenty nijak nereagujte. Používejte jednoduchou a stále stejnou odpověď: „Děkuji, nechci.“ Opakujte tuto formulaci klidně několikrát: „Děkuji, nechci. Děkuji, nechci. Děkuji, nechci.“
I když je vaše dítě již částečně očkováno, pokračujte pouze s touto odpovědí: „Ne, děkuji, dál nebudeme.“ Poté lze předložit negativní revers, který uvedete do dokumentace.
Dále zde můžete uvést nežádoucí účinky u sourozence, doporučení specialisty o odkladu, genetiku atp.
Ukázka Přílohy negativního reversu u pediatra k zařazení do dokumentace – nechci očkovat:
V [město]
Dne [datum]
Komu: [jméno lékaře/řky, adresa ordinace]
Rodiče: [jméno, příjmení, data narození]
Nezletilé dítě/děti: [jméno/a, příjmení, data narození]
Odůvodnění:
Vážený ošetřující lékaři/vážená ošetřující lékařko,
Ústavní soud ve svém rozhodnutí týkajícím se ústavnosti povinného očkování (nález ze dne 3. 2. 2011, sp. zn. III. ÚS 449/06) uvedl, že musí existovat výjimky, zejména z důvodu víry, přesvědčení či svědomí rodičů či jiných ústavně relevantních důvodů, pro které očkování nesmí být sankcionováno či jinak vynucováno. Očkování nechceme odkládat; chceme jej zcela odmítnout na základě výhrady svědomí.
Naše důvody z výhrady svědomí jsou tyto:
Jakožto zákonní zástupci nejsme schopni poskytnout informovaný souhlas s výkonem očkování, neboť nemáme ucelené informace o povaze tohoto zákroku a jeho skutečných rizicích. Z konzultace od vás, kterou vám i hradí pojišťovna, jsme se nedozvěděli informace, které považujeme za důležité, a proto dle rodičovské odpovědnosti nemáme za to, že můžeme podepsat informovaný souhlas při absenci informací. Vámi nabídnutý negativní revers – odmítnutí očkování neobsahuje přesné formulace a nekopíruje realitu ohledně poučení, proto jej nelze podepsat bez dalšího.
Důvod první:
Naše svědomí nám nedovolí dát souhlas k aplikaci očkovací látky do těla našeho dítěte, když dle směrnice CPMP/SWP/465/95[3], která byla následně nahrazena: Preclinical pharmacological and toxicological testing of vaccines - Scientific guideline, jsou vakcíny osvobozeny od testování na genotoxicitu, karcinogenitu, farmakokinetiku a není u nich zjišťován vliv na plodnost. Vzhledem k tomu, že vakcinace je preventivním zásahem, nikoli akutním, který by měl být proveden i s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci, a předpokládá se jeho dlouhodobý účinek, považujeme preklinické výše uvedené testy za vysoce důležité a naléhavé pro náš souhlas.
Důvod druhý:
Nikdo nám nezaručí, že syn/dcera nebude mít závažnou postvakcinační reakci, což by byla přítěž pro naši rodinu, kterou není možné vykompenzovat ani penězi, ani ničím jiným. Tato obava je pro nás závažnější než obava z poškození v důsledku případných onemocnění, proti kterým se očkuje a kde pravděpodobnost úmrtí je v současné medicíně velice nízká. Navíc prodělání těchto nemocí může v konečném důsledku mít také pozitivní dopad, jakým je například doživotní imunita.
Odškodnění – zodpovědnost
Ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že nikdo nebyl odškodněn za následky způsobené očkováním. Kdo nám uhradí náklady za možné nežádoucí účinky popsané v SPC vakcínách? Nikdo.
Důvod třetí:
Zkušenosti lidí s očkováním. Nelze přehlížet reference a nežádoucí účinky popsané v SPC vakcínách v reálném životě. Více v: Brožury s příběhy
Důvod čtvrtý:
Množství – překročení limitů hliníku (hlinitých solí) ve vakcíně. Podezření na nežádoucí účinky hliníku (hlinitých solí) v organismu je legitimní. Je známo, že lidé s nefunkčními ledvinami, kteří chodí na dialýzu, musejí mít tekutinu používanou při dialýze uměle ochuzenou o hliník, jinak trpěli závažnými potížemi. Také u nedonošených dětí zjistili, že množství hliníku, které přijaly nitrožilně, koreluje s poklesem kognitivních schopností v batolecím věku. Nedonošené dítě je klasifikováno s váhou do 2500g. Z důvodu výše uvedených problémů vyplynula nová norma pro parenterální (podání přímo do krevního oběhu) příjem hliníku, který je pro novorozence a lidi se selháním ledvin stanovena na 5 mikrogramů na litr, kg váhy a den. Například u kilového nedonošeného dítěte je to 5 mikrogramů a dvoukilového nedonošeného dítěte je to 10 mikrogramů. Lze logicky předpokládat, že ledviny tříměsíčního dítěte nejsou o moc výkonnější než ledviny novorozence, každý jistě ví, že kojencům se právě z tohoto důvodu nesmí solit strava! Přesto množství hliníku (hlinitých solí) obsažené v povinných vakcínách toto množství mnohonásobně překračuje! Hexavakcína obsahuje celkem 800 mikrogramů (0.8 miligramu) solí hliníku, v kombinaci s pneumokokovou vakcínou se dostáváme na množství přesahující miligram (přesně 1.32 miligramu). Trocha jednoduché aritmetiky nás dostává k množství přesahující normu cca 60x. Je zajímavé, že se důrazně nedoporučuje, aby děti konzumovaly například glutamát sodný, ale to, co je ve vakcínách, nikoho příliš nevzrušuje.
Neurotoxicita solí hlinitých
Neurotoxicita hlinitých solí je uznávaná a přijímaná vědeckou komunitou již po desetiletí. Pokud chce mít výzkumník alergické myši, „vyrobí“ si je právě díky solím hliníku. Bylo zjištěno, že hliník má schopnost pronikat přes hematoencefalickou bariéru do mozku (miminka ji k tomu nemají vůbec vyvinutou), aktivovat mikroglie, zvyšovat množství cytokinů a volných kyslíkových radikálů a tím vyvolávat soubor dějů známých jako excitotoxicita (proces, při kterém dochází k poškození buněk). Hliník a jeho soli v těle stimulují imunitní systém, a to neustále, roky, proto bývá obsažen ve vakcínách. Trvalá a patologická aktivace imunitního systému se ale ukazuje být hlavním mechanismem poškození očkováním. Chronický zánět, který při tom vzniká, a z něj vyplývající důsledky pro mozek a zbytek těla jsou totiž hlavním patofyziologickým mechanismem u autismu (což je u nás tabu, ne ale třeba v Americe), Alzheimerovy nemoci, dalších degenerativních nemocí nervového systému a u nemocí imunitního systému. Je ho přece všude mnoho… tak kde je problém? Často lze slyšet, že hliníku je všude mnoho, i v mateřském mléce. Ovšem umělá aplikace do svalu je něco jiného než konzumace přes žaludek. Něco jiného je konzumace alkoholu přes žaludek a něco jiného je, když by vám ho někdo aplikoval do svalu či přímo do krve. Hliník je přece skoro všude, v pitné vodě je povoleno 200 mikrogramů na litr, co je tedy za problém? Ještě jednou. Problém je v tom, že hliník přijatý ve stravě nebo vodě ve formě jednoduchých solí se v těle chová úplně jinak než hliník (soli) aplikovaný ve vakcíně navázané na antigen. Byly dělány studie s radioaktivně značeným injekčně podaným hliníkem (soli). Ukázalo se, že v místě vpichu přetrvává po dlouhou dobu, ale současně se z místa vpichu rychle šíří do těla a usazuje se v různých orgánech včetně mozku. Poločas vylučování snědeného hliníku (soli) se počítá na hodiny, poločas vylučování hliníku z vakcíny se odhaduje na několik let. Pokud je dítě opakovaně očkováno podle platného očkovacího kalendáře, hliník (soli) se v jeho těle kumuluje, ledviny novorozence a batolete nepracují ještě tak dobře, aby mohly efektivně tyto soli zpracovat. Ano, množství hliníku možná není na oko nijak zvláště větší než v běžných potravinách, ale problém je, jak se do těla dostává a v tom, že tato sůl hliníku je navázána na antigen, což je něco jiného než hliník, který sníme. Pokud vypijeme alkohol, je to něco jiného, než když jej píchneme do žíly nebo svalu. Neurotoxicita hlinitých solí je dalším důvodem, proč nám svědomí nedovolí očkovat.
Důvod pátý:
Očkování se také nezkouší na pravém placebu. Na rozdíl od běžných léků se vakcíny netestují proti skutečnému placebu, tedy naprosto neúčinné látce. Vakcína se většinou testuje proti jiné vakcíně, třeba vakcína proti meningokoku proti vakcíně na hepatitidu A. Druhý způsob testů je, že se části testovaných aplikuje vakcína a "placebo skupině" roztok adjuvancií, tedy těch chemikálií bez antigenů. Takže opět porovnáváte dvě látky s biologickým účinkem, nikoliv s čistým placebem. Nicméně do příbalového letáku (či lékař řekne) se uvede, že vakcína nemá víc vedlejších účinků než placebo. Jenže nikdo už nevidí, kolik měla v testech vedlejších účinků látka označená jako placebo. Dělá se to údajně z důvodu, že je nehumánní nechat kontrolní vzorek dětí bez ochrany očkování. Jistě by se vzorek dětí našel. Je to jako porovnávat, jestli má vodka větší či více negativních účinků na zdraví než slivovice, ale napsalo by se, že má stejně negativních účinků jako voda.
Důvod šestý:
Moje dítě jako jednotlivec je postaveno nad společenský zájem. Je velmi zajímavé, že úderem pátého roku, kdy se dítě stává předškolákem, se najednou očkování neřeší a dítě může do kolektivu, když ještě před měsícem nemohlo. Už tento bizarní fakt ukazuje, že je to pouze donucovací prostředek pro zákonné zástupce, nikoliv epidemiologická nutnost. Článek 2 ÚLPB (Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) se zabývá nadřazeností lidské bytosti a říká, že zájmy a blaho lidské bytosti jsou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy. Podle vysvětlující zprávy k ÚLPB se priorita zájmů lidské bytosti před zájmy společnosti či vědy uplatní v případech, kdy mezi nimi dojde k rozporu, přičemž celá ÚLPB by měla být vždy interpretována v duchu této zásady. Můžeme ji tedy považovat za určující a bude dále významná u komentáře k významu ÚLPB k samotné otázce práv jednotlivců v oblasti očkování. Odkaz Výskyt nemocí, proti kterým se očkuje, je nízký. Očkovaní nejsou automaticky chráněni a zároveň očkovaní mohou být přenašeči. Čili argument, že očkovaní chrání společnost, nemusí být nutně pravdivý.
Ukázka Výhrada svědomí k očkování:
Žádáme tedy, aby byla uznána výhrada svědomí, neboť máme opravdu upřímný strach z očkovacích látek z výše uvedených důvodů.
Děkujeme
Podpisy
Tuto informaci, prosím, založte do dokumentace našeho dítěte. Kopii, že jste tuto písemnost převzal/a, si necháváme u sebe.
Podpisy rodičů
Poznámka: Ujistěte se, že vám lékař podepíše kopii dokumentu, abyste měli důkaz o doručení.
------------------------------------
Příloha negativního reversu u pediatra k zařazení do dokumentace – odkládám očkování či mám rozočkováno a dál nechci
V [město]
Dne [datum]
Komu: [sídlo lékaře, jméno]
Rodiče: [jméno, příjmení, data narození]
Nezletilé dítě/děti: [jméno/a, příjmení, data narození]
Odůvodnění:
Vážený ošetřující lékaři/vážená ošetřující lékařko,
A) Oznamujeme, že nyní chceme očkování odložit, a to z těchto aktuálních důvodů:
B) Oznamujeme, že nyní chceme rozočkované schéma pozastavit, a to z těchto aktuálních důvodů:
Jakožto zákonní zástupci nejsme momentálně schopni poskytnout informovaný souhlas s výkonem očkování, neboť zjišťujeme, že nemáme ucelené informace o povaze tohoto zákroku a jeho skutečných rizicích. Z konzultace od vás, kterou vám i hradí pojišťovna, jsme se nedozvěděli informace, které považujeme za důležité, a proto dle rodičovské odpovědnosti nemáme za to, že můžeme podepsat informovaný souhlas při absenci informací.
Vámi nabídnutý negativní revers – odmítnutí očkování neobsahuje přesné formulace a nekopíruje realitu ohledně poučení, proto jej nelze podepsat bez dalšího.
Důvod první:
Naše svědomí nám nedovolí dát souhlas k aplikaci očkovací látky do těla našeho dítěte, když dle směrnice CPMP/SWP/465/95, která byla následně nahrazena: Preclinical pharmacological and toxicological testing of vaccines - Scientific guideline, jsou vakcíny osvobozeny od testování na genotoxicitu, karcinogenitu, farmakokinetiku a není u nich zjišťován vliv na plodnost. Vzhledem k tomu, že vakcinace je preventivním zásahem, nikoli akutním, který by měl být proveden i s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci, a předpokládá se jeho dlouhodobý účinek, považujeme preklinické výše uvedené testy za vysoce důležité a naléhavé pro náš souhlas.
Důvod druhý:
Nikdo nám nezaručí, že syn/dcera nebude mít závažnou postvakcinační reakci, což by byla přítěž pro naši rodinu, kterou není možné vykompenzovat ani penězi, ani ničím jiným. Tato obava je pro nás závažnější než obava z poškození v důsledku případných onemocnění, proti kterým se očkuje a kde pravděpodobnost úmrtí je v současné medicíně velice nízká. Navíc prodělání těchto nemocí může v konečném důsledku mít také pozitivní dopad, jakým je například doživotní imunita.
Odškodnění - zodpovědnost:
Ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že nikdo nebyl odškodněn za následky způsobené očkováním. Kdo nám uhradí náklady za možné nežádoucí účinky popsané v SPC vakcínách? Nikdo.
Důvod třetí:
Zkušenosti lidí s očkováním. Nelze přehlížet reference a nežádoucí účinky popsané v SPC vakcínách v reálném životě. Více v: Brožury s příběhy.
Důvod čtvrtý:
Množství – překročení limitů hliníku (hlinitých solí) ve vakcíně. Podezření na nežádoucí účinky hliníku (hlinitých solí) v organismu je legitimní. Je známo, že lidé s nefunkčními ledvinami, kteří chodí na dialýzu, musejí mít tekutinu používanou při dialýze uměle ochuzenou o hliník, jinak trpěli závažnými potížemi. Také u nedonošených dětí zjistili, že množství hliníku, které přijaly nitrožilně, koreluje s poklesem kognitivních schopností v batolecím věku. Nedonošené dítě je klasifikováno s váhou do 2500g. Z důvodu výše uvedených problémů vyplynula nová norma pro parenterální (podání přímo do krevního oběhu) příjem hliníku, který je pro novorozence a lidi se selháním ledvin stanovena na 5 mikrogramů na litr, kg váhy a den. Například u kilového nedonošeného dítěte je to 5 mikrogramů a dvoukilového nedonošeného dítěte je to 10 mikrogramů.
Lze logicky předpokládat, že ledviny tříměsíčního dítěte nejsou o moc výkonnější než ledviny novorozence a každý jistě ví, že kojencům se právě z tohoto důvodu nesmí solit strava! Přesto množství hliníku (hlinitých solí) obsažené v povinných vakcínách toto množství mnohonásobně překračuje! Hexavakcína obsahuje celkem 800 mikrogramů (0.8 miligramu) solí hliníku, v kombinaci s pneumokokovou vakcínou se dostáváme na množství přesahující miligram (přesně 1.32 miligramu). Trocha jednoduché aritmetiky nás dostává k množství přesahující normu cca 60x.
Je zajímavé, že se důrazně nedoporučuje, aby děti konzumovaly například glutamát sodný, ale to, co je ve vakcínách, nikoho příliš nevzrušuje.
Neurotoxicita solí hlinitých:
Neurotoxicita jeho solí je uznávaná a přijímaná vědeckou komunitou již po desetiletí. Pokud chce mít výzkumník alergické myši, „vyrobí“ si je právě díky solím hliníku. Bylo zjištěno, že hliník má schopnost pronikat přes hematoencefalitickou bariéru do mozku (miminka ji k tomu nemají vůbec vyvinutou), aktivovat mikroglie, zvyšovat množství cytokinů a volných kyslíkových radikálů a tím vyvolávat soubor dějů známých jako excitotoxicita (proces, při kterém dochází k poškození buněk). Hliník a jeho soli v těle stimulují imunitní systém, a to neustále, roky, proto bývá obsažen ve vakcínách. Trvalá a patologická aktivace imunitního systému se ale ukazuje být hlavním mechanismem poškození očkováním. Chronický zánět, který při tom vzniká, a jeho důsledky pro mozek a zbytek těla jsou hlavním patofyziologickým mechanismem u autismu (což je u nás tabu, ne tak ale v Americe), Alzheimerovy nemoci, dalších degenerativních nemocí nervového systému a u nemocí imunitního systému.
Je ho přece všude mnoho… tak kde je problém?
Často lze slyšet, že hliníku je všude mnoho i v mateřském mléce. Ovšem umělá aplikace do svalu je něco jiného než konzumace přes žaludek. Něco jiného je konzumace alkoholu přes žaludek a něco jiného je, kdyby vám ho někdo aplikoval do svalu či přímo do krve.
Hliník je přece skoro všude, v pitné vodě je povoleno 200 mikrogramů na litr, co je tedy za problém? Ještě jednou. Problém je v tom, že hliník přijatý ve stravě nebo vodě ve formě jednoduchých solí se v těle chová úplně jinak než hliník (soli) aplikovaný ve vakcíně navázané na antigen. Byly dělány studie s radioaktivně značeným injekčně podaným hliníkem (soli). Ukázalo se, že v místě vpichu přetrvává po dlouhou dobu, ale současně se z místa vpichu rychle šíří do těla a usazuje se v různých orgánech včetně mozku. Poločas vylučování snědeného hliníku (soli) se počítá na hodiny, poločas vylučování hliníku z vakcíny se odhaduje na několik let. Pokud je dítě opakovaně očkováno podle platného očkovacího kalendáře, hliník (soli) se v jeho těle kumuluje, ledviny novorozence a batolete nepracují ještě tak dobře, aby mohly efektivně tyto soli zpracovat.
Ano, množství hliníku možná není na oko nijak zvláště větší než v běžných potravinách. Nicméně problémem je, jak se dostává do těla a v tom, že je tato sůl hliníku navázána na antigen, což je něco jiného než hliník, který pozřeme. Pokud vypijeme alkohol, je to něco jiného, než když jej píchneme do žíly nebo svalu.
Neurotoxicita hlinitých solí je dalším důvodem, proč nám svědomí nedovolí očkovat.
Důvod pátý:
Očkování se také nezkouší na pravém placebu. Na rozdíl od běžných léků se vakcíny netestují proti skutečnému placebu, tedy naprosto neúčinné látce. Vakcína se většinou testuje proti jiné vakcíně, třeba vakcína proti meningokoku proti vakcíně na hepatitidu A. Druhý způsob testů je, že se části testovaných aplikuje vakcína a "placebo skupině" roztok adjuvancií, tedy těch chemikálií bez antigenů. Takže opět porovnáváte dvě látky s biologickým účinkem, nikoliv s čistým placebem. Nicméně do příbalového letáku (či lékař řekne) se uvede, že vakcína nemá víc vedlejších účinků než placebo. Jenže nikdo už nevidí, kolik měla v testech vedlejších účinků látka označená jako placebo. Dělá se to údajně z důvodu, že je nehumánní nechat kontrolní vzorek dětí bez ochrany očkování. Jistě by se vzorek dětí našel. Je to jako porovnávat, jestli má vodka větší či více negativních účinků na zdraví než slivovice, ale napsalo by se, že má stejně negativních účinků jako voda.
Důvod šestý:
Moje dítě jako jednotlivec je postaveno nad společenský zájem. Je velmi zajímavé, že úderem pátého roku, kdy se dítě stává předškolákem, se najednou očkování neřeší a dítě může do kolektivu, když ještě před měsícem nemohlo. Už tento bizarní fakt ukazuje, že je to pouze donucovací prostředek pro zákonné zástupce, nikoliv epidemiologická nutnost. Článek 2 ÚLPB (Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) se zabývá nadřazeností lidské bytosti a říká, že zájmy a blaho lidské bytosti jsou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy. Podle vysvětlující zprávy k ÚLPB se priorita zájmů lidské bytosti před zájmy společnosti či vědy uplatní v případech, kdy mezi nimi dojde k rozporu, přičemž celá ÚLPB by měla být vždy interpretována v duchu této zásady. Můžeme ji tedy považovat za určující a bude dále významná u komentáře k významu ÚLPB k samotné otázce práv jednotlivců v oblasti očkování. Výskyt nemocí, proti kterým se očkuje, je nízký. Očkovaní nejsou automaticky chráněni a zároveň očkovaní mohou být přenašeči. Čili argument, že očkovaní chrání společnost, nemusí být nutně pravdivý.
Ukázka žádost:
Žádáme tedy, aby byla uznána výhrada svědomí, neboť máme opravdu upřímný strach z očkovacích látek z výše uvedených důvodů.
Děkujeme
Podpisy
Tuto informaci, prosím, založte do dokumentace našeho dítěte. Kopii, že jste tuto písemnou převzal/a, si necháváme u sebe.
Podpisy rodičů
Pozor: Dejte mu/ji podepsat kopii, aby tu vaši nevyhodil/a a nezaložil/a upravenou verzi!
Dále podepíšete jejich negativní revers, který vhodně upravíte tak, že jste nebyli komplexně informováni ohledně očkování, a tak nemůžete s očkováním souhlasit.
Více na: Ditis, souhlas s poskytnutím zdravotní péče očkováním
Pokud nepodepíšete negativní revers, lékař o tom udělá zápis do dokumentace a podepíše to svědek – sestra. Doporučuji jej podepsat s výhradou svědomí. K nepovinnému očkování se žádný revers nepodepisuje. Některý pediatr to vyžaduje jako důkaz, že nepovinnou vakcínu nabízel. Je jen na vaší dobrovolnosti, zda podepíšete.
Pokud lékař nechce přijmout váš negativní revers vedle upraveného jím, pořiďte o tom nahrávku, kterou pošlete poštou nebo datovou schránkou - ideálně. Upravený negativní revers přijmout musí, neboť mu nic jiného nezbude. Vy revers k ničemu nepotřebujete, lékař ano.
Napíšete si výhradu svědomí pro školku a případně pro KHS v případě správního řízení.
Autor: Petra Langová, Juno Moneta, z.s.
- Základní údaje
Konzultace o očkování hrazené pojišťovnou jsou důležitým tématem, proto je nezbytné rozumět, jak by měly probíhat a jaké povinnosti mají lékaři při komunikaci s rodiči. Seznámíme vás s tím, jak rodiče mohou postupovat, pokud konzultace nesplňuje očekávanou úroveň. Dále objasníme problematiku složení vakcín, zaměříme se především na přítomnost hliníkových solí a jejich vlivu na zdraví dětí.
Můžete využít mých služeb v mém profilu zde: Podrobnosti o výrobci Petra Langová
Pojišťovna automaticky proplácí konzultaci lékaře s rodičem, která trvá 30 minut a stojí přibližně 500 Kč. Tuto částku lékař obdrží vždy, i pokud konzultace vůbec neproběhne. To je bohužel realitou. Více v seznamu zdravotních výkonů: 02160 a 0261.
Lékař má na základě zákona povinnost s vámi komunikovat o daném výkonu podle paragrafu 31/372. Tato komunikace by měla být technická, bez citové manipulace, osobních názorů nebo dokonce ponižování. Lékař by měl sdělovat pravdivé informace z hlediska studií (EBM) a statistiky smrtnosti na konkrétní onemocnění. Má vám říct o možných nežádoucích účincích, obsahu vakcíny, a ukázat SPC léčiva – podrobnější příbalový leták (ten lze stáhnout na internetu), informovat o alternativách, které jsou hrazené pojišťovnou, a o možnostech nadstandardní péče. Dále musí odpovídat na otázky k tématu. Jestliže tvrdí, že se masivně umírá na černý kašel, měl by ukázat přesnou statistiku od ÚZIS nebo ČSÚ. Každý pediatr by měl mít přehled o úmrtnosti na konkrétní nemoci a věkové skupiny, protože to patří k jejich vzdělanosti. Musí upozornit na nežádoucí účinky a vysvětlit, že odškodnění od státu prakticky neexistuje. Měl by umět povídat o nemocích a vakcínách, například na které typy pneumokoků se očkuje.
Pokud konzultace vůbec neproběhne nebo proběhne formou lží a manipulace, máte podle pojišťovny právo podat stížnost (k tomu budete potřebovat nahrávku) a reklamovat výkon. Více v seznamu zdravotních výkonů: 02160 a 0261.
Když jste typ člověka, který rád konzultuje a podává otázky pediatrovi ohledně očkování, pak se to dělá takto:
Pojišťovna automaticky proplácí konzultaci lékaře s rodičem, která trvá 30 minut a stojí přibližně 500 Kč. Tuto částku lékař obdrží vždy, i pokud konzultace vůbec neproběhne. Taková praxe je však zbytečná. Více v seznamu zdravotních výkonů: 02160 a 0261.
Někteří rodiče nemají o konzultaci zájem, protože chtějí očkovat bez dodatečných informací. Další skupina rodičů, kteří očkovat nechtějí, konzultaci nevyužije, protože informace mají a nepředpokládají, že lékař poskytne adekvátní odpovědi, takže je to pro ně ztráta času. Ovšem je škoda tohoto nástroje nevyužít. Informovat pojišťovnu o průběhu konzultace, například že jste byli uráženi a nedostali odpovědi, by mělo být samozřejmostí.
Jak férově připravit pediatra na vaše všetečné otázky:
1. Avizujte lékaře před očkováním – Sdělte lékaři, že máte zájem o konzultaci k očkování a aby si vyhradil čas. V rámci konzultace placené pojišťovnou, kterou lékař nemůže odmítnout, máte právo diskutovat. Ideálně to udělejte e-mailem s dostatečným předstihem, např. 30 dní.
2. Upozorněte na povinnost diskuse – Písemně a ústně upozorněte lékaře, že je povinen prodiskutovat daný výkon podle paragrafu 31/372 a říct vám i negativní účinky očkování.
3. Připravte si seznam otázek – Dejte lékaři seznam otázek k přípravě odpovědí. Prevence lží může zahrnovat i to, aby lékař doložil svá tvrzení statistikou, například pokud tvrdí, že se masivně umírá na černý kašel.
4. Domluvte se na datu diskuse – Naplánujte si datum diskuse o očkování a celou konzultaci nahrajte. Po diskusi se rozhodnete, zda dítě očkovat, nebo podepsat upravený revers k odkladu či odmítnutí.
5. Zpětná vazba při neadekvátním chování – Pokud lékař lhal, manipuloval, neodpovídal vám nebo vás urážel, zašlete mu zpětnou vazbu s upozorněním na nesplnění paragrafu 31/372 a neetickém chování, spolu s nahrávkou.
Časté formy manipulace zahrnují tvrzení, že vakcíny neobsahují hliníkové soli, nemají velké nežádoucí účinky, nebo že pokud nenecháte dítě očkovat, léčbu si budete hradit sami. Dalšími argumenty bývají: "Musím vás hlásit na KHS a OSPOD", "zrovna před týdnem mi tu umřelo dítě na černý kašel... snad tohle nechcete", "máte informace z internetu, které nejsou lepší než ty, které mám já jako lékař s 30 lety praxe" nebo "máte nedonošené dítě, očkování pomůže v jeho imunitě."
Lékař by měl ukázat SPC vakcíny, sdělit nežádoucí účinky, účinnost vakcíny v %, informovat, na které nemoci a kmeny vakcína působí, a uvést incidenci těchto nemocí. Tato informace by měla být poskytnuta technicky, bez citového zabarvení, strašení nebo dezinformací.
Končí-li taková diskuse zklamáním, že pediatr nezná odpovědi nebo je vyvrací, je to důvod k nahrání průběhu diskuse a případné stížnosti, pokud lékař porušil zákon a neposkytl adekvátní informace. Jelikož je konzultace hrazená pojišťovnou a lékař je za ni zaplacený, měla by být kvalitní. Pokud není, lze podat stížnost a požádat o pomoc.
Pokud chcete vyjádřit své důvody a dokázat, že jste v právu (jste svéprávný a slušný člověk), shrňte je ve vlastním negativním reversu k očkování.
Jaké otázky pokládat pediatrovi při konzultaci placené státem/pojišťovnou?
Otázky na pediatra v souvislosti s očkováním se mohou týkat obsahu hliníkových solí, vzniku alergických reakcí, nebo testování vakcín. Pediatr je povinen mít informace ke všetečným otázkám zvídavých rodičů. Přesto mnozí pediatři raději chválí očkování a mluví, jak často se umírá na nemoci. Každému pediatrovi je hrazen čas pro diskusi s rodičem a můžete se ptát písemně, máte na to právo. Více v: Žádost o informace o očkování, adresovaná pediatrovi — VZOR
Jaká témata probrat?
Pokud pediatr straší úmrtím, měl by mít k dispozici oficiální statistiky, nikoli jen "jedna paní povídala". Diskutujte o počtu úmrtí na konkrétní nemoci jako např. obrna, tetanus, záškrt, černý kašel, žloutenka B, či onemocnění způsobené bakterií Haemophilus influenza typu b, a dále o spalničkách, zarděnkách a příušnicích. Ptejte se na počet záchytů nemocnosti versus úmrtí, abyste zjistili incidence a nebezpečnost těchto nemocí v současné době v České republice. Pokud pediatr nemá oficiální odpovědi na hlavičkovém papíře od ÚZIS, nejsou důvěryhodné.
Hlinité soli ve vakcíně
Množství – překročení limitů hliníku (hlinitých solí)
Podezření na nežádoucí účinky hliníku (hlinitých solí) v organismu dlouho existovalo. Je známo, že lidé s nefunkčními ledvinami, kteří chodí na dialýzu, musí mít tekutinu používanou při dialýze uměle ochuzenou o hliník, aby se předešlo závažným potížím. Maximální povolené množství hliníku v této tekutině je 0,01 mg/l. Také u nedonošených dětí bylo zjištěno, že množství hliníku přijímané nitrožilně může korelovat s poklesem kognitivních schopností v batolecím věku. Na základě těchto zkušeností byla stanovena nová norma pro parenterální (nitrožilní podání) příjem hliníku, a to na 5 mikrogramů na kilogram váhy na den pro novorozence a lidi se selháním ledvin. Pro nedonošené dítě to činí přibližně 10-15 mikrogramů na den.
Můžeme předpokládat, že ledviny tříměsíčního dítěte nejsou o moc výkonnější než ledviny novorozence. Je obecně známo, že kojencům se právě z tohoto důvodu nesmí solit strava. Přesto množství hliníku obsaženého v povinných vakcínách tuto normu několikanásobně překračuje. Hexavakcína obsahuje celkem 800 mikrogramů (0,8 mg) solí hliníku a v kombinaci s pneumokokovou vakcínou se dostáváme na hodnotu 1,32 mg. Jednoduchý výpočet tedy ukazuje, že toto množství překračuje stanovenou normu asi 60krát
Otázka na pediatra k tématu množství: Můžete mi to pořádně propočítat, třeba tomu rozumím špatně? Když je limit 5 mikrogramů na kilogram váhy na den, a počítáme s průměrně velkým novorozencem (3,5 kg při prvním očkování), vychází tedy limit na 16,5 mikrogramů na dítě, ale při podání vakcín je to násobně překročeno (cca 60x).
Děti nesmí glutamát?
Je pozoruhodné, že se důrazně nedoporučuje, aby děti konzumovaly glutamát sodný, ale co je obsaženo ve vakcínách, málokoho vzrušuje. Často slyšíme argumenty jako: „Ale prosím vás, hliník je i v mateřském mléce, je ho všude kopa.“
Neurotoxicita hliníku
Neurotoxicita hliníkových solí je uznávaná vědeckou komunitou již po desetiletí. Pokud chce výzkumník vytvořit alergické myši, použije právě soli hliníku. Je známo, že hliník dokáže pronikat hematoencefalitickou bariérou do mozku (dítě tuto bariéru nemá plně vyvinutou), aktivovat mikroglie, zvyšovat množství cytokinů a volných kyslíkových radikálů a tím vyvolávat procesy známé jako excitotoxicita, které vedou k poškození buněk. Hliník ve vakcínách stimuluje imunitní systém, což může dlouhodobě vést k patologické aktivaci, která je považována za hlavní mechanismus poškození očkováním. Chronický zánět a jeho důsledky pro mozek a tělo jsou spojovány s autismem, Alzheimerovou chorobou a dalšími degenerativními nemocemi nervového systému a imunity.
Hliník je všude, kde je tedy problém?
Často slyšíme, že hliník je všude, i v mateřském mléce. Tato forma aplikace je však zcela odlišná od konzumace skrz žaludek. Stejně jako konzumace alkoholu přes žaludek není totéž, jako kdyby vám ho někdo aplikoval do svalu nebo přímo do krve.
Problém je, že hliník přijímaný ve stravě nebo vodě se chová v těle jinak než hliník aplikovaný ve vakcíně, kde je navázán na antigen. Studie s radioaktivně značeným injekčně podaným hliníkem ukázaly, že hliník zůstává v místě vpichu dlouhou dobu, ale zároveň se šíří do těla a usazuje se v různých orgánech, včetně mozku. Poločas vylučování snědeného hliníku se počítá na hodiny, zatímco poločas vylučování hliníku z vakcíny může trvat několik let. Pokud je dítě opakovaně očkováno podle očkovacího kalendáře, hliník se v jeho těle kumuluje, neboť ledviny novorozence a batolete ještě nepracují plně efektivně.
I když množství hliníku nemusí být na první pohled o mnoho vyšší, než když konzumujeme potraviny, problémem je jeho způsob vstupu do těla a také skutečnost, že tato hliníková sůl je navázána na antigen, což se liší od hliníku obsaženého v jídle.
Otázky k tématu mohou zahrnovat:
A. Jak byla prozkoumána cesta solí hliníku v těle malých dětí? Pokud byl používán ve vakcínách, jak byla jeho cesta tělem prozkoumána? A kdo prováděl tento výzkum?
B. Častým argumentem je, že hliník je všude, tak proč by měl vadit ve vakcíně. Solidarita hliníkových solí navázaných na antigen, poločas vylučování snědeného hliníku je počítán na hodiny, zatímco poločas vylučování hliníku z vakcíny je odhadován na roky. Pokud je dítě opakovaně očkováno podle očkovacího kalendáře, dochází ke kumulaci hliníkových solí v jeho těle. Jak rychle se veškerý hliník vyloučí? Jaké studie existují na toto téma?
C. Když vědci potřebují vytvořit alergické myši, použijí právě soli hliníku. Jak to, že se u lidí nebere tento aspekt v potaz?
Jak se vlastně testují vakcíny?
Často slyšíme tvrzení: „Používané vakcíny procházejí náročným letitým testováním a pravděpodobnost závažných vedlejších účinků je malá.“
Ptejte se...
- Podle směrnice CPMP/SWP/465/95, která byla později nahrazena, se vakcíny testují mnohem méně přísně než běžné léky, navzdory tomu, že správně by to mělo být naopak.
U vakcín se netestuje:
- Reprodukční toxicita (poškození plodnosti)
- Embryo-fetální toxicita (poškození plodu u těhotné ženy)
- Genotoxicita/mutagenita (způsobení změn v DNA)
- Karcinogenita (způsobení rakoviny)
- Sekundární farmakodynamika (jak se mění obsah léčiva v krvi nebo jinde po druhém nebo dalším podání)
- Farmakokinetika (kam a v jakém množství se léčivo v těle rozptýlí, jak se proměňuje, kde se uloží, nebo jak se vyloučí)
Také byste marně hledali testy na přítomnost funkčních virů nebo těžkých kovů. Různé viry se tak dostaly do vakcín – například prasečí viry PCV-1 a PCV-2 v rotavirových vakcínách nebo opičí viry SV40 a SIV/HIV ve vakcínách proti dětské obrně – což se dalo očekávat, když je nikdo nehledal jako nutnou podmínku pro uvedení šarže do užívání. Při hlášenosti závažných nežádoucích účinků kolem 1 % (na Slovensku dokonce méně než 0,1 %) se mluvit o jejich pravděpodobnosti jeví nelogické.
- Očkování se také netestuje na pravém placebu.
Na rozdíl od běžných léků se vakcíny obvykle netestují proti skutečnému placebu, tedy naprosto neúčinné látce. Není známo, kdy se začalo s touto praxí. Vakcíny se často testují proti jiným vakcínám – například vakcína proti meningokoku proti vakcíně na hepatitidu A. Dalším způsobem testování je, že testované skupině se aplikuje vakcína a "placebo skupině" roztok adjuvancií, tedy chemikálií bez antigenů. Takže opět porovnáváte dvě látky s biologickým účinkem, nikoliv s čistým placebem. Do příbalového letáku se napíše (nebo lékař řekne), že vakcína nemá více vedlejších účinků než placebo, ale nikde se už neuvádí, kolik nežádoucích účinků měla látka označená jako placebo. Tento přístup se obhajuje tím, že je nehumánní nechat kontrolní vzorek dětí bez ochrany očkování. Jistě by se vhodný vzorek dětí našel. Je to jako porovnávat, zda má vodka více nebo méně negativních účinků na zdraví než slivovice, ale napsalo by se, že má stejně negativních účinků jako voda.
Moje otázka k tomuto tématu tedy je:
Víte vůbec jak se vakcíny testují? Netestují se na placebu, takže není jasné srovnání výhod a nevýhod, kdy se manipuluje s výsledky například nežádoucích účinků, není s čím porovnávat.
- Vakcíny se testují na zdravých jedincích, ale aplikují se i na nemocné (děti s anamnézou, nedonošené).
Vakcíny jsou testovány na zdravých osobách, následně se podávají všem bez rozdílu (nedonošené děti, děti s alergiemi – i latentními nebo genetickými dispozicemi, pro které může být toto očkování spouštěčem onemocnění, které by se bez očkování nemuselo projevit vůbec, nebo ne v tak raném věku nebo takové intenzitě). Příklady takových případů existují. Stačí se zeptat lidí na sociálních sítích na jejich zkušenosti s pediatry. Mnozí říkají, že lékař nutil vakcínu i nedonošenci s tvrzením, že jinak zemře na černý kašel. To je zcela zvrácená představa.
Pro více informací, viz brožura Příběhy rodin.
Moje otázka k tomuto tématu tedy je:
Chápu, že zkoušení na dětech s anamnézou či nějakým zatížením by bylo nevhodné. Avšak znepokojuje mě, že se vakcíny stejně podávají dětem, pro které to znamená zvýšené riziko nežádoucích účinků. – viz například v brožurách s příběhy.
Jak na tuto problematiku pohlíží odborná společnost?
Poučme se z minulosti
Často slýcháme, že je to schválené a odzkoušené, tak by to mělo být v pořádku. Nabízí se otázka, proč o tom tedy vůbec diskutujeme. Argumentem, proč nevěřit systému a vládě, je historie.
Ve 30. letech se těhotné ženy rentgenovaly a věřilo se, že se tím předejde problémům. Později se zjistilo, že to způsobovalo rakovinu. V 50. letech byl podáván lék Diethylstilbestrol s tím, že zastavuje krvácení u žen, přičemž se zjistilo, že způsobuje deformity plodu. V 70. letech byl podáván thalidomid, což vedlo k narození dětí bez končetin. V 90. letech se používal Cytotec (Misoprostol) na indukci porodu, což mělo za následek ruptury dělohy a vykrvácení žen. I přes schválení těchto léků a postupů se nakonec ukázaly být nebezpečnými.
Podobně jsme podlehli klamům kolem azbestu, olovnatého benzinu a DDT. Vše bylo schváleno, ale následně bylo odhaleno množství lží.
V dnešní době věřit deklaracím společností či vlády bez důkladného ověření nemusí být zárukou bezpečnosti. Je důležité pokládat otázky a hledat odpovědi.
Alergické reakce a nemocnost
Viry spalniček se pro vakcíny pěstují na kulturách kuřecích embryonálních buněk – fibroblastech. Kvůli zbytkovému množství kuřecích bílkovin vzniká riziko alergické reakce. Přestože se to zdá nepravděpodobné, zkušenosti rodičů mluví jasně.
Příběh (15. února 2016): Karolína
„Po povinném očkování Priorixem (MMR) začaly vysoké horečky, které pokračovaly několik dní, do toho plná pusa aftů, průjem a příšerné břišní koliky. Vidět své dítě v takovém stavu je příšerné. Následně jsme zjistili těžkou intoleranci laktózy. Syn po očkování trpěl několika záněty a obtížemi. Do očkování byl zdravý, nyní je plný problémů.“
Více informací na: Rizika očkování.
Další svědectví
„Syn měl po povinné vakcíně alergickou reakci. Záchvaty, stav, při kterém jsem ho musela držet a brečela. Zdravotní potíže mu zůstaly, školní obavy jsou velké. Lékařka se více starala o nutnost dokončit očkování než o zdraví mého dítěte.“
Více informací na: Rizika očkování.
Autor: Petra Langová, Juno Moneta, z.s.
- Základní údaje
Jak je to s možným uplatněním pokuty za neočkování dětí či odklad očkování v České republice? Popisujeme zde způsoby, jakými mohou být rodiče sankcionováni a rozebíráme možné následky neočkování, včetně právních a sociálních aspektů.
Můžete využít mých služeb v mém profilu zde: Podrobnosti o výrobci Petra Langová
Pokutu za neočkování nebo odklad očkování můžete dostat následujícími způsoby:
1. Udání třetí osobou – Pokud vás někdo udá, lékař to však nemůže udělat bez porušení lékařského tajemství. Pokud lékař takové udání učiní, můžete ho žalovat za toto porušení. Lékař může hlásit na OSPOD pouze v případě, že je neočkování projevem nezájmu rodičů o dítě, nikoliv pokud byl sepsán informovaný negativní revers se zdůvodněním odmítnutí očkování.
2. Kontrola KHS – Ta může proběhnout v ordinaci lékaře nebo ve školce, kde se zjistí, že očkování nebylo provedeno v řádném termínu a ještě není promlčeno. Promlčení nastává přesně 1 rok od doby, kdy byl nejzazší termín k řádnému očkování podle očkovacího kalendáře. Například u MMR vakcíny je to 18. měsíc věku dítěte.
Pokuty:
Výše pokut se může lišit podle rozhodnutí jednotlivých krajských hygienických stanic (KHS). Průměrná pokuta ve zkráceném řízení je 1 000 Kč správní poplatek pro každého rodiče plus další tisíce korun, často kolem 10 000 Kč. Tento systém připomíná proces pokuty za překročení rychlosti, kdy se pokuta zvyšuje při neuhrazení. Maximální pokuta podle legislativy je 10 000 Kč na jednoho rodiče za vakcínu a 1 000 Kč správní poplatek; celkem tedy až 22 000 Kč za MMR vakcínu na jedno dítě a stejnou částku za hexavakcínu, čímž se celková maximální pokuta může vyšplhat na 44 000 Kč na jedno dítě. Nicméně není známo, že by někdo tuto maximální částku skutečně obdržel.
V roce 2019 v Brně došlo k případu, kdy byla rodičům udělena pokuta 5 000 Kč na hlavu plus poplatky, a to po odvolání, které však ministerstvo potvrdilo bez snížení. Proces nebyl zrychlený. Jeden rodič popsal situaci takto: „My jsme se odvolali, ale nám 'napařili' nám 5 000 korun na hlavu plus poplatky... Vyjádření z ministerstva ještě nemáme. A řízení bylo 'klasické', nezrychlené. Odvolání jsme podali v půlce prosince. A co vím, tak vím ještě o dalších, co dostali pokutu 5 000 korun na hlavu a teda bohužel jim ji ministerstvo potvrdilo a nesnížilo. Takže to bylo 5 000 + 5 000 + 1 000 + 1 000 zatím za hexavakcínu.“
Více informací o sankcích lze nalézt v článku: Férové nemocnice.
Nepodrobení dítěte očkování, pokud není známá kontraindikace nebo dítě není imunní, je považováno za přestupek na úseku zdravotnictví definovaný jako „nesplnění povinnosti stanovené nebo uložené k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění“. Přestupek projednává příslušná hygienická stanice, a za něj může uložit pokutu do 10 000 Kč a k tomu náklady na projednání přestupku ve výši 1 000 Kč. Tyto částky se ukládají každému rodiči zvlášť.
Hygienické stanice často ukládají pokuty formou příkazu v zrychleném řízení, kde může být pokuta ve výši až 4 000 Kč pro jednoho rodiče a kde se neúčtují náklady na řízení. Proti doručenému příkazu lze podat odpor do 15 dnů, čímž se řízení zruší a probíhá standardní řízení. Pokud odpor nepodáte, příkaz se stává právně závazným a musíte pokutu zaplatit.
Někdy může o neočkování informovat i OSPOD, ale tento orgán by měl zasahovat pouze v případech, kdy rodiče z nedbalosti či nezájmu neočkují dítě a kde jde o součást širšího zanedbávání péče. Pokud rodiče neočkují z přesvědčení, nejde o problém k řešení OSPODem.
Promlčení pokuty:
Právní úprava ohledně promlčení jednotlivých dávek hexavakcíny nebo celkového splnění očkování není jednoznačná. Orgány veřejného zdraví inklinují k promlčení jednotlivých dávek, což znamená, že stíhání by se vztahovalo pouze na nepromlčené dávky vakcíny. Postih za nesplnění očkování hexavakcínou je vyloučen po uplynutí jednoho roku od 18. měsíce věku dítěte. Pokud je přestupek promlčen, pokuta nemůže být udělena. Pokud přestupkové řízení probíhá během promlčecí doby a není dosud pravomocně rozhodnuto, musí být řízení zastaveno z důvodu promlčení. U MMR vakcíny platí limit 18 měsíců s dalším rokem na promlčení.
V systému neočkování nejsou k nalezení žádná pevná pravidla, a pamatujte na případy od odpuštění pokuty až po pokuty nad 20 000 Kč.
Autor: Petra Langová, Juno Moneta, z.s.
- Základní údaje
Problematika očkování seniorů v zařízeních sociální péče v České republice je důležité téma. Tento článek vysvětluje, jaké očkování vyžaduje vyhláška a poskytuje přehled právních možností, jak senioři či jejich opatrovníci mohou očkování odmítnout. Rovněž se zabývá důsledky, které mohou následovat po odmítnutí očkování a nabízí praktické rady pro lepší orientaci v této oblasti.
Můžete využít mých služeb v mém profilu zde: Podrobnosti o výrobci Petra Langová
Téma očkování seniorů umístěných do zařízení sociální péče se řídí vyhláškou č. 537/2006 Sb., nikoliv zákonem. Vyhláška vyžaduje očkování na pneumokoky a hepatitidu B při nástupu do zařízení, ledaže by byly doložené protilátky, prodělání onemocnění, či kontraindikace k očkování.
Očkování může být odmítnuto buď samotným seniorem, nebo jeho opatrovníkem. Stejně jako v případě mateřských škol však může toto odmítnutí sloužit jako důvod pro neprodloužení smlouvy se zařízením, což je značný tlak na rozhodnutí. Pravidla se mohou lišit a záleží na konkrétním zařízení.
Očkování na chřipku či COVID-19 není ve vyhlášce uvedeno a není tedy povinné.
Očkování proti tetanu se jeví jako zbytečné, protože riziko nákazy tetanem v domově pro seniory nebo v léčebně dlouhodobě nemocných je minimální. Tetanus se množí pouze v hlubokých ranách v prostředí bez kyslíku a toto očkování není vyžadováno vyhláškou.
Autor: Petra Langová, Juno Moneta, z.s.
- Základní údaje
Tetan, bakteriální onemocnění způsobené Clostridium tetani. Probereme zde jeho příznaky, prevenci, léčbu a problematiku očkování. V článku klademe důraz na informaci o tom, že očkování není akutní pomocí a vysvětlujeme práva zákonných zástupců v souvislosti s odmítnutím očkování po poranění.
Můžete využít mých služeb v mém profilu zde: Podrobnosti o výrobci Petra Langová
Základní informace pro prevenci strachu
Bakterie Clostridium tetani se přirozeně vyskytuje v trávicím traktu lidí a zvířat, jako jsou dobytek a koně. Do těla se dostává hlavně při kontaktu s otevřenými ranami nebo popáleninami a nemá nic společného s rezem. Tetanus je onemocnění způsobené toxinem této bakterie. Clostridium tetani produkuje endospory, které jsou téměř metabolicky neaktivní a velice odolné, zejména vůči teplu a záření. Za určitých podmínek, jako je zvýšená teplota, nízké pH a přítomnost vody, se endospory mění na aktivní bakterie produkující exotoxin, který je škodlivý.
Pokud je povrchové zranění ošetřeno kysličníkem, pravděpodobnost množení toxinu v ráně je v biologické podstatě vyloučena.
Příznaky onemocnění:
Pocit ztuhlosti a namožení svalů, neklid, nespavost, nadměrné pocení, bolest v ráně, ztuhnutí šíjových svalů a křeče (opistotonus – vlivem křečí zádových svalů tělo napíná do oblouku). Bývají postiženy obličejové svaly, žvýkací svaly s omezením otevírání úst a křeče v čelistních svalech – trismus. Inkubační doba tetanu se pohybuje mezi 3 a 21 dny s průměrným výskytem klinických příznaků do 8 dnů. Obecně platí, že čím dál je místo zranění od centrálního nervového systému, tím delší je inkubační doba. Pro diagnostiku tetanu neexistují krevní testy. Diagnóza je stanovena na základě projevů tetanových symptomů.
Těžké případy vyžadují přijetí na jednotku intenzivní péče a různé lékařské zásahy:
- Lidský tetanový imunoglobulin aplikovaný intratekálně zlepšuje klinické projevy.
- Tracheostomie a umělá plicní ventilace po 3 až 4 týdny.
- Hořčík podaný nitrožilní infuzí zabraňuje svalovým křečím.
- Diazepam kontinuálně podávaný intravenózně.
- Barbituráty a další léky na zvládnutí vegetativní soustavy, která může být obtížně kontrolovatelná (střídání vysokého a nízkého krevního tlaku, vysoké horečky/hypotermie).
Pacienti, kteří se uzdraví z tetanu přirozeným způsobem, obvykle nezískají proti infekci imunitu. Tetanus nevyvolá imunitní reakci ani v případě smrtelné dávky jedu tetanospasminu. Prevence se proto provádí očkováním přímo tetanovým toxoidem, kde se jako adjuvans běžně používá hydroxid hlinitý. Tetanový toxin se nevytváří, pokud rána hodně krvácí, je vyplavována v přítomnosti kyslíku, protože kyslík bakterii ničí dřív, než stihne produkovat toxin. Proto je důležité ránu ošetřit co nejdříve kysličníkem/peroxidem vodíku, i když to štípe. Rána by měla mít co nejvíce přístupu ke kyslíku a měla by být odstraněna odumřelá tkáň. Pokud je rána velká, lze aplikovat lidský tetanový imunoglobulin, který neutralizuje tetanový toxin díky svým specifickým protilátkám. Více o tomto léku lze nalézt v příbalovém letáku. Přípravek obsahuje plazmu získávanou od zdravých dárců, která je testována a musí být negativní na HBsAg a protilátky anti-HIV-1, anti-HIV-2 a anti-HCV. Měřitelné hladiny protilátek jsou dosaženy přibližně za 20 minut po intramuskulární aplikaci protitetanového imunoglobulinu.
U dospělých se doporučuje aplikace vysoké dávky vitaminu C intravenózně a podání antibiotik. Léčba metronidazolem snižuje počet bakterií, nemá však vliv na přítomný bakteriální toxin. Klíčová je pasivní imunizace tetanovým imunoglobulinem. Šance na onemocnění tetanem jsou statisticky malé, i u neočkovaných. Můžete se dotázat ÚZIS ohledně statistik takto:
1. Kolik případů nákazy tetanem bylo v ČR v období 2000–2024 u dětí od 0 do 18 let?
2. Kolik těchto případů končilo úmrtím?
3. Kolik z těchto případů bylo u očkovaných?
3. Kolik z těchto případů bylo u neočkovaných?
5. Kolik případů nákazy bylo v ČR v období 2000–2024 u zletilých osob?
6. Kolik těchto případů končilo úmrtím?
V roce 2022 byly hlášeny dva případy onemocnění tetanem u osob ve věkové skupině 75–80 let, z toho jedno úmrtí. V roce 2019 bylo hlášeno onemocnění u neočkovaného dítěte z malé korodované baterie v nose, ale bez úmrtí.
Očkování jako prevence a právní aspekty
Očkování proti tetanu není akutním opatřením po zranění. Pokud lékař navrhuje očkování jako odpověď na poranění, je to nesmysl, protože trvá několik týdnů, než tělo po vakcinaci vytvoří protilátky. Informované rozhodnutí o neočkování není zanedbání péče a je právem zákonného zástupce. Toto nezajímá OSPOD, pokud je komunikace s lékařem zajištěna a důvody neočkování jsou jasně uvedeny. V případě, že lékař hlásí odmítnutí očkování jako zanedbání na OSPOD, je to zásah do práv rodičů, kteří mohou podat žalobu. Nemusíte se toho bát, naopak může rodina využít této příležitosti k navázání dobrých vztahů s pracovníky OSPODu.
Lékař nemůže očkovat dítě bez souhlasu zákonného zástupce. Pokud lékař přes OSPOD předá soudu návrh na předběžné opatření, že dítě je akutně ohroženo a potřebuje hospitalizaci, může soud nařídit podání imunoglobulinu a antibiotik s náhradou souhlasu rodiče soudním souhlasem. Co soud nemůže a nesmí dělat, je nařízení očkování, protože očkování jako lék po zranění neexistuje, je to čistě prevence. Lékaři to však stále hojně doporučují.
V České republice se vyskytl případ, kdy soud rozhodl o vynucení očkování proti vůli rodičů. Více o tomto případu je popsáno v: Soud rozhodl o vynucení očkování dívky proti vůli jejích rodičů.
Více informací naleznete v dalším článku: TETANUS LEVIOSA!” – Co (ne)víme o tetanu
Autor: Petra Langová, Juno Moneta, z.s.
- Základní údaje
Jaké otázky mohou rodiče pokládat pediatrovi v souvislosti s očkováním svých dětí? Povíme si o obsahu hliníkových solí ve vakcínách, jejich účincích na dětský organismus a způsob, jakým jsou vakcíny testovány. Článek také upozorňuje na určité mezery v informacích, které by měli pediatři rodičům poskytovat, a klade důraz na to, aby byly odpovědi na otázky rodičů podloženy relevantními statistikami a vědeckými důkazy, nikoliv dogmaty či pouze pozitivním doporučováním a bagatelizováním něžádoucích účinků.
Pediatr má povinnost poskytovat očkování a měl by mít informace, které umožní odpovídat na všetečné otázky zvídavých rodičů. Bohužel, mnohé z níže uvedeného se obvykle neprobírá. Preferuje se komunikace ve smyslu adorování očkování a sdělování, jak často se umírá na onemocnění, proti nimž se očkuje.
Každý pediatr má pojišťovnou hrazený čas na diskuzi s rodičem. Můžete se také ptát písemně, máte na to plné právo samozřejmě.
Jaká témata probrat?
Pokud pediatr straší úmrtností, měl by mít k dispozici oficiální statistiky, nikoliv jen vyprávění typu "jedna paní povídala". Diskutujte o počtu úmrtí na jednotlivé nemoci a roky: obrna, tetanus, záškrt, černý kašel, žloutenka B, onemocnění způsobená bakterií Haemophilus influenzae typu b, spalničky, zarděnky a příušnice. Ptejte se na počet záchytů nemocnosti versus úmrtí. Zjistíte tak jeden z ukazatelů, a to je incidence a nebezpečnost těchto nemocí v současné době v České republice. Zjistíte, že je to téměř nula. Jestli je to málo nebo moc, to je na vás. Pokud pediatr neukáže oficiální odpovědi na hlavičkovém papíru od ÚZIS, není to důvěryhodné.
Hlinité soli ve vakcíně
Množství - překročení limitů hliníku (hlinitých solí):
Podezření na nežádoucí účinky hliníku (hlinitých solí) v organismu existovalo již dříve. Je známo, že lidé s nefunkčními ledvinami, kteří podstupují dialýzu, musejí mít tekutinu používanou při dialýze ochuzenou o hliník, jinak trpí závažnými potížemi. Maximálně 0,01 mg/l. Také u nedonošených dětí bylo zjištěno, že nitrožilně přijaté množství hliníku koreluje s poklesem kognitivních schopností v batolecím věku. Z těchto zkušeností vyplynula nová norma pro parenterální příjem hliníku, který je pro novorozence a osoby se selháním ledvin stanoven na 5 mikrogramů (µg) na kg váhy a den. Na celé nedonošené dítě to je kolem 10-15 mikrogramů (µg) denně. Lze logicky předpokládat, že ledviny tříměsíčního dítěte nejsou o moc výkonnější než ledviny novorozence. Přesto množství hliníku (hlinitých solí) obsažené v povinných vakcínách toto množství překračuje o řád! Hexavakcína obsahuje celkem 800 mikrogramů (mg) solí hliníku – tedy 0,8 miligramu (mg), v kombinaci s pneumokokovou vakcínou se dostáváme na množství přesahující miligram, tedy přesně 1,32 miligramu (mg). Jednoduchou aritmetikou se dostáváme k tomu, že tato hodnota překračuje normu přibližně 60krát.
Otázka k tématu množství:
Můžete mi to přesně propočítat? Možná to chápu špatně. Když je limit 5 mikrogramů na kg váhy a den, počítejme průměrně velkého novorozence (3500 gramů) při prvním očkování.
Glutamát a děti:
Je zajímavé, že se důrazně nedoporučuje, aby děti konzumovaly glutamát sodný, ale to, co je ve vakcínách, nikoho příliš nevzrušuje. Slyšíme argumenty, že "hliník je i v mateřském mléce, je ho všude mnoho."
Neurotoxicita hliníku:
Neurotoxicita solí hliníku je uznávaná a vědeckou komunitou přijímaná již po desetiletí. Pokud chce mít výzkumník alergické myši, "vyrobí" si je právě díky solím hliníku. Bylo zjištěno, že hliník má schopnost pronikat hematoencefalickou bariérou do mozku (u miminek není vůbec vyvinutá), aktivovat mikroglie, zvyšovat množství cytokinů a volných kyslíkových radikálů a tím vyvolávat soubor dějů známých jako excitotoxicita (proces vedoucí k poškození buněk). Hliník a jeho soli v těle stimulují imunitní systém dlouhodobě, po řadu let, což je hlavním mechanismem poškození očkováním. Chronický zánět, který tímto vzniká, a z něj vyplývající důsledky pro mozek a tělo jsou hlavním patofyziologickým mechanismem u autismu (což je v ČR tabu, nikoli však v Americe), Alzheimerovy nemoci a dalších degenerativních nemocí nervového a imunitního systému.
Jeho přece všude mnoho… tak kde je problém? Často slyšíme, že hliníku je všude mnoho, dokonce i v mateřském mléce. Ovšem umělá aplikace do svalu je něco jiného než konzumace hliníku přes žaludek. Podobné je to s konzumací alkoholu vs. jeho injekcí do svalu či žíly. Hliník je sice všudypřítomný, v pitné vodě je povoleno 200 mikrogramů na litr, ale problém spočívá v odlišné biologické dostupnosti. Přijatý hliník ve stravě nebo vodě se v těle chová jinak než hliník aplikovaný ve vakcíně, kde je navázán na antigen. Studie s radioaktivně značeným hliníkem ukázaly, že se z místa vpichu šíří po těle a usazuje se v orgánech včetně mozku. Poločas vylučování snědeného hliníku se počítá na hodiny, zatímco u vakcín se odhaduje na několik let. Kumulace hliníku může být problémem, pokud je dítě opakovaně očkováno. Ledviny novorozence a batolete nepracují ještě dostatečně efektivně.
Možná množství hliníku není na pohled nijak zvláště větší než v běžných potravinách, ale důležitý je způsob jeho vniknutí do těla a vazba hliníkové soli na antigen, což je jiné než hliník, který sníme.
Otázky k tomuto tématu mohou být:
A. Jak byla prozkoumána cesta solí hliníku v těle malých dětí? Pokud je přidán do vakcín, měla by být prozkoumána jeho cesta tělem. Byl systematicky zkoumán? Pokud ano, jak, kde a kým?
B. Častý je argument, že hliník je všude, tak proč by měl vadit ve vakcíně? Poločas vylučování snědeného hliníku se počítá na hodiny, zatímco u vakcín se odhaduje na několik let. Existují studie, které zkoumají rychlost vylučování?
C. Když vědci potřebují alergické myši, používají sole hliníku. Proč se neuvažuje o podobném účinku u lidí?
Jak se vlastně testují vakcíny?
Můžeme všude slyšet: „Používané vakcíny procházejí náročným letitým testováním a pravděpodobnost závažných vedlejších účinků je malá.“
Ptejte se:
1. Podle směrnice CPMP/SWP/465/95, vakcíny se ve skutečnosti testují mnohem méně než běžné léky - navzdory tomu, že správně by to mělo být opačně. Oproti běžnému léku se u vakcín netestuje:
- Reprodukční toxicita (poškození plodnosti),
- Embryo-fetální toxicita (poškození plodu u těhotné ženy),
- Genotoxicita/mutagenita (způsobení změn v DNA),
- Karcinogenita (způsobení rakoviny),
- Sekundární farmakodynamika (jak se mění obsah léčiva v krvi nebo jinde v průběhu času po druhém nebo dalším podání),
- Farmakokinetika (kam všude a v jakém množství se léčivo v těle příjemce dostane, jak se cestou proměňuje, kde se uloží, nebo jak se z těla vyloučí),
- Přídavné látky.
V testech, předepsaných pro každou výrobní dávku (šarži) vakcíny, byste také marně hledali testy na přítomnost funkčních virů nebo těžkých kovů. A tak se nejednou do vakcín dostaly různé viry (prasečí viry PCV-1 a PCV-2 v rotavirových vakcínách, opičí viry SV40 a SIV/HIV ve vakcínách proti dětské obrně) - není divu, když je v nich (téměř) nikdo nehledá, a už vůbec ne jako nutnou podmínku pro uvedení šarže do užívání. Mluvit o pravděpodobnosti závažných nežádoucích účinků očkování při jejich hlášenosti kolem 1 % (na Slovensku dokonce méně než 0,1 %) nedává smysl.
2. Očkování se také nezkouší na pravém placebu.
Na rozdíl od běžných léků se vakcíny netestují proti skutečnému placebu, tedy naprosto neúčinné látce. Nevím, kdy se k této praxi přistoupilo. Vakcína se většinou testuje proti jiné vakcíně, například vakcína proti meningokoku proti vakcíně na hepatitidu A. Druhý způsob testů je, že se části testovaných podá vakcína a "placebo skupině" roztok adjuvancií, tedy těch chemikálií bez antigenů. Takže opět porovnáváte dvě látky s biologickým účinkem, nikoliv s čistým placebem. Ale do příbalového letáku (či lékař řekne) se uvede, že vakcína nemá víc vedlejších účinků než placebo. Jenže nikdo už nevidí, kolik měla v testech vedlejších účinků látka označená jako placebo. Prostě podvod. Dělá se to z důvodu, že je prý nehumánní nechat kontrolní vzorek dětí bez ochrany očkování. Jistě by se vzorek dětí našel. Je to jako porovnávat, jestli má vodka větší či více negativních účinků na zdraví než slivovice, ale napsalo by se, že má stejně negativních účinků jako voda.
Moje otázka k tomuto tématu tedy je:
Pokud to není pravda, jak se to testuje? A to musí být přece proces známý, a proč se říká, že to nemá více NÚ než placebo, když se to tak vůbec nezkouší?
3. Vakcíny se nějak zkouší na zdravých jedincích, ale používají se i na nemocných (děti s anamnézou, nedonošené).
Vakcíny jsou testovány na zcela zdravých osobách, následně jsou však podávány všem bez rozdílu (nedonošené děti, děti s alergiemi - zatím skrytými nebo genetickými dispozicemi, pro které to může být poslední kapka a spouštěč nemoci, která by bez očkování nemusela propuknout vůbec nebo například ne v tak nízkém věku nebo tak prudce). Takových případů najdeme. Stačí se zeptat lidí na sociálních sítích, jakou mají zkušenost s pediatrem. Mnoho z nich řekne, že lékař nutil vakcínu i nedonošenci s tím, že umře na černý kašel, když je nedonošený. Úplně zvrácená myšlenka.
Ke tématu str. 60 v brožuře Příběhy rodin, kde se vyskytly komplikace po vakcíně.
Moje otázka k tomuto tématu tedy je:
Chápu, že zkoušet to na dětech - lidech s anamnézou či s nějakým zatížením by bylo vnímáno hrůzostrašně. Divoké ale je, že se to nakonec takovým dětem stejně dává, jakože odzkoušené, ale pro tyto děti to znamená zvýšené riziko NÚ – viz například zde. Jak toto vnímá odborná společnost?
Historické příklady
Aha. Co takhle poučení z minulosti? Častý argument je, že je to schválené, odzkoušené (ne tak, jak by mělo, ale) tak přeci v pořádku. Nabízí se otázka, proč to vlastně řešíme, když testy, vláda, schvalovací procesy toto řeší a já se na to mám spoléhat. Argument, proč nevěříme tomuto systému a vládě, je nasnadě.
- V 30. letech byly těhotné ženy rentgenovány - věřilo se, že se předejde problémům. Doktoři i veřejnost. Pak se ve 40. letech zjistilo, že způsoboval rakovinu. Takže jsme to přestali dělat.
- V 50. letech byl podáván lék Diethylstilbestrol (DES). Všichni věřili, že ženám zastavuje jejich krvácení. Kdyby nevěřili a nebyli si jistí, tak to asi nepodávají. Jenže se zjistilo, že tento lék způsobuje deformity plodu a přestal se používat.
- V 70. letech to byl Thalidomid, to byl lék, který byl podáván těhotným ženám a bylo stále více dětí bez rukou a nohou. Stopli jsme to.
- V 90. letech jsme používali Cytotec neboli Misoprostol na indukci porodu. Bylo více a více žen, kterým praskla děloha, a vykrvácely. Mnoho mrtvých dětí, mnoho mrtvých matek.
To samé s asbestem, olověným benzinem a DDT - lži a lži. Všechno schválené, všichni si jsou jisti. To vzhledem k minulosti není žádná útěcha věřit nějakému tvrzení nějaké společnosti či vládě, aniž bych se možná až dotěrně nevyptávala.
Alergické reakce a nemocnost
Viry spalniček se pro vakcínu pěstují na kulturách kuřecích embryonálních buněk - fibroblastech. Díky zbytkovému množství kuřecích bílkovin vzniká při očkování riziko alergické reakce, ne na vejce. Ač se to zdá díky stopovému množství nepravděpodobné, zkušenosti rodičů prostě hovoří jinak.
Datum: 15.2.2016, Karolína
„My jsme dopadli špatně po povinném očkování Priorixem (MMR). Do té doby naprosto zdravý klouček jen trpí. Začalo to vysokými horečkami v den očkování (přes 39 °C), které pokračovaly několik dní, do toho měl plnou pusu aftů, průjem a začaly příšerné břišní koliky. Není nic horšího než vidět své dítě řičet (doslova, ne křičet, ale opravdu řičet) bolestí do ochraptění, které se svíjí, leze bříškem po zdi, válí se po zemi... Po hrozných peripetiích jsme se dostali ke gastroenterologovi - těžká intolerance laktózy (nesnese ani pečivo, bez Espumisanu a rektální rourky nevystrčíme nos). Ale tím to bohužel nekončí. Od očkování 30.10.2015 má už třetí ATB - hnisavá angína, laryngitida, febrilní křeče, záněty dutin, rýmy, kašle... V podstatě jsme už skoro 4 měsíce zavření doma... Do očkování to byl zdravý klouček, teď téměř není den, aby se něco 'nevyvrbilo'. Časté buzení a bolestivý pláč už považuji za 'banalitu'. Většina mých kamarádek očkování touhle hnusnou vakcínou odložila a i přesto děti po ní měly ošklivé horečky a další nežádoucí reakce.“
Zdroj: rizikaockovani.cz
„Bohužel musím konstatovat, že i můj syn měl po povinné živé vakcíně vážnou alergickou reakci. Cca po 4 hodinách po očkování dostal obrovský záchvat, stavěl se na hlavu pořád v záklonu, záchvat trval cca 4 hodiny. Nešlo nic dělat, držel jsem ho v náručí, aby si neublížil. Nešlo ho pustit, nešlo ani zavolat pomoc. Prostě jsem ho držel a brečel. Když jsem to říkal doktorce, nechtěla ani připustit, že jde o reakci na očkování. Po naléhání nás poslala k neurologovi, nic nezjistil. Od té doby je syn nesoustředěný, zpomalený, dříve se říkalo, že se chová jako debil. Nikoho bohužel nic nezajímá. Syn jde po odkladu do první třídy, mám z toho velké obavy. Když jsem to chtěl řešit jeho stav s lékařkou, tak její starost byla jen to, že nám chybí pokračující očkování. Doslova řekla, že se může stát, že ji to nechá pojišťovna zaplatit, asi pokutu nebo nevím. Starost o zdraví dětí je asi na posledním místě. Vždy jsem byl pro očkování, ale dnes nejde o člověka, ale o byznys, bohužel.“
Zdroj: rizikaockovani.cz - další zkušenosti s nežádoucími účinky
Autor: Petra Langová, Juno Moneta, z.s.
- Základní údaje
Dozvíte se zde praktické rady, jak by měl vypadat proces očkování u pediatra, pokud se rodiče rozhodnou pro očkování svého dítěte. Zaměříme se zde na přípravu na očkování, ochranu práv rodičů, a nabízíme návody, jak se bránit v případě narušení standardního postupu.
Můžete využít mých služeb v mém profilu zde: Podrobnosti o výrobci Petra Langová
Když se rozhodnete očkovat: Jak má vypadat očkovací proces u pediatra
Pečlivě jste zvážili očkování, možné nežádoucí účinky, incidenci nemocí, možnost zařazení do školky bez očkování, přečetli jste si příbalové letáky a další relevantní faktory, a nyní míříte k očkování. Zde jsou praktické rady pro očkovací den:
- Zrušte všechny fyzicky a psychicky náročné aktivity pro dítě i pro sebe na několik dní.
- Dítě musí být perfektně zdravé a nesmí být v pozorování například na boreliózu.
- Nekombinujte povinné a nepovinné vakcíny; je znám případ úmrtí způsobený touto kombinací.
- V ordinaci se znovu ptejte na všechny otázky, které vás zajímají.
- Celou situaci nahrajte.
- Dítě neustále sledujte; existuje případ, kdy dítě bylo naočkováno sestrou během diskuze matky s lékařem, přestože chtěla očkování odložit.
- Pokud podepisujete informovaný souhlas s očkováním, musí obsahovat pravdivé informace. Pokud nebyly splněny podmínky pro poučení, nepodepisujte a požádejte o konzultaci.
Povinný rozhovor s lékařem o vakcinaci:
Lékař je ze zákona povinen konzultovat s vámi očkování, odpovídat na otázky a ukázat SPC vakcíny podle § 31 zákona 372. Tuto 30-minutovou konzultaci hradí pojišťovna, takže lékař vás nemůže považovat za obtěžující. Poté svobodně podepíšete informovaný souhlas s očkováním. Dávejte si pozor na lživé či manipulativní informace a na ponižující chování během konzultace. Pokud nejste dostatečně informováni, není třeba podepsat souhlas nebo očkovat. Pokud souhlas obsahuje nepravdivé informace, uveďte, že se cítíte nedostatečně poučeni.
Máte 30 minut na otázky a konzultaci – využijte je. Naplánujte si dostatek času na návštěvu a pokud možno neberte s sebou dalšího neočkovaného sourozence.
Samotné očkování:
- Očkování lze provádět při kojení a je to doporučované, i když někteří lékaři se toho obávají.
- Sledujte, zda je vakcína správná (jméno) a zda k ní není přidáno nějaké nepovinné očkování.
- Kontrolujte expiraci vakcíny; existují případy očkování vakcínou s prošlou expirací o několik měsíců.
Jste rodič, hlídáte lidské chyby lékaře, lékař není stroj ani bůh.
Svůj informovaný souhlas s očkováním stvrzujete ústně a také podepisujete. Pokud vám lékař nenabídne písemný souhlas a tvrdí, že ho nepotřebujete, měl by vás přesto poučit podle zákona. Situace s informovaností často není ideální.
Pokud s vámi bylo během očkování zacházeno špatně, cítíte tlak, manipulaci, vyhýbavé odpovědi na otázky, nucení podepsat nepravdy, nebyl vám ukázán příbalový leták vakcíny, nebo byl tlak na separaci dítěte či neumožnění kojení, očkovat nemusíte. Je vhodné podat stížnost a celou schůzku nahrávat dle § 88 občanského zákoníku.
Autor: Petra Langová, Juno Moneta, z.s.
- Základní údaje
Existují rozdílných názory rodičů na očkování jejich dětí. Probereme zde právní aspekty, postupy v případě nesouhlasu jednoho z rodičů, a jak lékaři a soudy tyto situace řeší. Uvádíme praktické rady pro rodiče, kteří se chtějí informovaně rozhodovat v situacích souvisejících s očkováním.
Můžete využít mých služeb v mém profilu zde: Podrobnosti o výrobci Petra Langová
Rozpor rodičů v očkování
Když jeden rodič chce očkovat a druhý ne, pediatr nemůže provést očkování proti nesouhlasu jednoho z rodičů. To platí i tehdy, pokud má očkující rodič děti ve výhradní péči a dokud nemá soudem určené výhradní rozhodovací pravomoce. Pediatr také nesmí očkovat, pokud ví o nesouhlasu jednoho z rodičů. Řešení takového rozporného názoru přísluší opatrovnickému soudu. Pokud lékař nemá důkazy o nesouhlasu a rodiče žijí spolu, předpokládá se, že jednají v souladu a souhlas jednoho z rodičů stačí. Písemné vyjádření nesouhlasu s očkováním by mělo být zahrnuto do lékařské dokumentace.
Je nezbytné informovat pediatra o vašem nesouhlasu s očkováním, i když druhý rodič očkovat chce. Pokud má pediatr k dispozici explicitní nesouhlas s očkováním, nesmí očkovat. Pediatr je povinen přijmout tento nesouhlas a zařadit ho do dokumentace. Pokud odmítne, můžete mu ho zaslat datovou schránkou. Při osobním předání je vhodné si nechat převzetí nesouhlasu potvrdit razítkem na kopii dokumentu a schůzku si nahrávat.
Málokdo se odhodlá k soudnímu řešení. Pokud ale váš partner dělá „naschvály“ nebo jste tuto otázku nevyřešili a musí ji řešit soud, mějte na paměti:
1. Nedávno soudce odmítl rozhodnout o očkování na žádost jednoho rodiče, což ukazuje, že soudce může rozhodnout i ve prospěch rodiče, který očkovat nechce.
2. Snažte se získat lékařskou kontraindikaci.
3. Imunolog může napsat, že dítě je dostatečně imunizováno a nepotřebuje další očkování.
Jak nahlíží soud na neočkování při péči o děti?
Soud neposuzuje péči o děti na základě očkování. Zájem rodiče o dítě a jejich právo na nesouhlas s očkováním jsou legitimní. Soud zvažuje více faktorů a očkování je jedním z posledních. Pokud rodič může jasně vyjádřit své obavy či výhrady, soud to respektuje. V nedávné době byly dva případy, kdy soudce odmítl rozhodovat o očkování na žádost jednoho rodiče z důvodu nedostatku podkladů a znalostí. Pokud se tak stane, můžete se odvolat, a pokud jsou děti starší, vakcinace může být do té doby promlčena kvůli věku dítěte dle příbalového letáku.
Autor: Petra Langová, Juno Moneta, z.s.
- Základní údaje
Požadavky na informace o očkování v rámci dokumentů o zdravotní způsobilosti pro tábory a jiné akce mohou být složité, proto je důležité pochopit rozdíly mezi zdravotní způsobilostí a očkováním. Seznámíme vás s případy, kdy je sdílení informací o očkování nezbytné, a nabídneme rady, jak se rodiče mohou bránit proti neoprávněným požadavkům na tyto údaje.
Můžete využít mých služeb v mém profilu zde: Podrobnosti o výrobci Petra Langová
Informace o očkování ve zdravotní způsobilosti pro tábory a akce
Zdravotní způsobilost a očkování nejsou to samé. Může existovat zdravotně způsobilé dítě, které není očkované, stejně jako očkované dítě, které je zdravotně nezpůsobilé. Zdravotní způsobilost znamená, že dítě je schopno se účastnit akce. Otázka očkování musí zůstat bez odpovědi, pokud to není stanoveno zákonem či vyhláškou.
Provozovatel může vyžadovat informaci, a pediatr je povinen oznámit údaje o očkování pouze v těchto případech:
- Přijetí do školky, jeslí nebo registrované skupiny pod MŠMT do věku 5 let (předškoláka).
- Tábory či zotavovací akce, které jsou delší než 5 dní a účastní se jich více než 30 dětí.
Na školu v přírodě, příměstský tábor, plavání a lyžařský výcvik není vyžadováno řádné očkování. Pokud se však jedná o zotavovací akci (více než 30 dětí na dobu delší než 5 dnů), podmínka očkování platí a akce se mohou účastnit pouze řádně očkované děti.
Situace, kdy pediatr musí nechat kolonku o očkování prázdnou:
1. Školky u předškoláka
2. Školky v přírodě u předškoláka
3. Školy v přírodě, expedice, výlety
4. Plavání, lyžařský výcvik
5. Příměstské tábory do 5 dní a 30 dětí
6. Jakékoliv akce do 5 dní a 30 dětí
Na tyto akce zákon nebo vyhláška očkování nevyžaduje. Pediatr nemá právo se vyjadřovat k očkování, protože dítě se těchto akcí může účastnit i bez očkování. Vyžadování těchto informací je tedy nadbytečné a může být považováno za porušení lékařského tajemství, které se prolamuje pouze v případech stanovených zákonem.
Jak se bránit:
Trvejte na tom, že na dokumentu o způsobilosti nebude uvedena nadbytečná informace. Neodcházejte z ordinace, dokud to lékař neupraví. Situaci si nahrajte. Pokud praktický lékař odmítá úpravy provést a vyhrocuje situaci, vyžadujte změnu i nadále, dokud někomu nedojde trpělivost – vy to být nesmíte. S nahrávkou neetického chování ihned podejte stížnost.
Na akci by vás měli přijmout i s oznámením o neočkování, protože stát vyžaduje očkování pouze u dětí do 5 let věku nebo u táborů a akcí nad 5 dní a 30 dětí. Stížnost podáváte principiálně pro vyzrazení lékařského tajemství a také proto, aby to lékař nedělal ostatním.
Autor: Petra Langová, Juno Moneta, z.s.
- Základní údaje
Můžeme se v praxi setkat s neoprávněnými požadavky pediatrů na platbu za posunutá povinná očkování. Ministerstvo zdravotnictví potvrzuje, že jsou bezplatná a platba je oprávněná pouze pokud očkování již není v daném věku účinné. Rodičům se doporučuje obrátit se na příslušné úřady nebo organizace na ochranu pacientů v případě takových požadavků.
Můžete využít mých služeb v mém profilu zde: Podrobnosti o výrobci Petra Langová
Neoprávněné požadavky na úhradu V poslední době se někteří rodiče setkávají s tím, že pediatři požadují platbu za očkování, které bylo posunuto mimo doporučený časový harmonogram. Toto se ovšem ukazuje jako neoprávněné, protože povinná očkování jsou podle vyhlášky zdarma nezávisle na termínu aplikace.
Stanovisko ministerstva zdravotnictví Podle ministerstva zdravotnictví musí být všechna povinná očkování poskytována bezplatně, i když došlo k jejich posunutí. Jedině v případě, že by pacient chtěl podstoupit očkování, které v jeho věku již nepřináší účinnou ochranu, by byla úhrada na místě.
Doporučení pro rodiče Rodiče, kteří čelí výše zmíněným požadavkům ze strany pediatrů, by se měli obrátit na příslušné úřady či organizace zaměřené na ochranu práv pacientů. Důležité je být v obraze o svých právech a nenechat se zastrašit neoprávněnými finančními nároky.
Další informace a podpora Více informací a možnost podpory nabízejí organizace jako například Rozalio, které se zabývají právy pacientů a poskytují potřebné informace k této problematice. Více v článku: Požaduje pediatr úhradu povinného očkování? Jedná protizákonně
Autor: Petra Langová, Juno Moneta, z.s.
- Základní údaje
Uvedeme si zde první případy odškodnění v ČR. První případ se týká úmrtí dítěte po očkování kombinací hexavakcíny Infanrix hexa a Prevenaru 13. Druhý případ zahrnuje muže, který ochrnul po očkování proti Covid-19 v důsledku Guillain–Barrého syndromu. Článek zdůrazňuje právní a etické aspekty těchto případů a význam právní odpovědnosti státu za očkování.
Můžete využít mých služeb v mém profilu zde: Podrobnosti o výrobci Petra Langová
Na jaře 2025 došlo v České republice k prvním případům odškodnění za nežádoucí účinky očkování. První instance se týká úmrtí dítěte po očkování hexavakcínou Infanrix hexa a vakcínou Prevenar 13. Druhý případ se týká muže, který po očkování proti Covid-19 trpěl příznaky Guillain–Barrého syndromu. Tyto případy představují významný právní precedens v oblasti zdravotnického práva a odpovědnosti státu za vakcinaci.
1. První odškodnění za nežádoucí účinky očkování
Na jaře roku 2025 bylo poprvé v České republice přiznáno odškodnění za nežádoucí účinky očkování, a to ve dvou případech těsně za sebou. První případ se týká očkování dítěte kombinací třetí dávky hexavakcíny (Infanrix hexa) a Prevenaru 13, vakcíny proti pneumokokům. Podrobnosti o tomto případu můžete najít v článku na průlom: Stát poprvé přiznal odškodné za smrt dítěte po očkování.
Co je na tomto případu zajímavé:
A. Matka dítěte je pediatrička a i přes tuto zkušenost očkovala další své děti, avšak její očkované dítě mělo jinou pediatričku.
B. Odškodnění bylo přiznáno ve výši 3 milionů korun, rozdělených po jednom milionu pro matku, otce a bratra zemřelé dívky. Tato částka se nezdá být příliš vysoká vzhledem k tomu, že očkování je státem vynucované a vedlo k úmrtí dítěte.
C. Případ zastupovala advokátka Bára Steinlauf, která spolupracuje na případech, které jí jsou předány.
2. Druhý případ se týká vakcíny na Covid-19, kde muž ochrnul v příčinné souvislosti s propuknutím Guillain–Barrého syndromu. O tomto případě se můžete dočíst ve článku: Průlom. Soud uznal poprvé nárok na odškodnění po očkování proti covidu.
Detaily k této kauze:
A. Částka odškodnění zatím nebyla stanovena, sledujte průběžně média.
B. Očkování proti Covid-19 nebylo zákonem vyžadováno, nebylo zahrnuto ve vyhlášce jako povinné očkování. Bylo tedy na osobní vůli jednotlivce, přestože na něj mohl být vyvíjen psychologický nátlak ze strany společnosti nebo zaměstnavatele. Proto by měla být zkoumána míra informovanosti od lékaře o rizicích vakcinace a zda lékař splnil své zákonné povinnosti.
C. Případ zastupovala advokátka Natálie Bret.
Autor: Petra Langová, Juno Moneta, z.s.
- Základní údaje
Oficiální kontraindikace pro očkování dětí v České republice jsou klíčové pro pochopení omezení vakcinace, proto je důležité znát uznané zdravotní stavy, které mohou ovlivnit očkování. Seznámíme vás s běžnými mýty o kontraindikacích a poskytneme přehled zdrojů a kontaktů na odborné lékaře.
Pokud máte zájem o doporučení lékařů zabývajících se kontraindikacemi, můžete využít telefonickou konzultaci Petry Langové.
Můžete využít mých služeb v mém profilu zde: Podrobnosti o výrobci Petra Langová
Ustanovení uznaných kontraindikací a rozhodování, co se považuje za kontraindikaci a co nikoliv, bylo pro očkovací kalendář v České republice upraveno ve spolupráci s Pracovní skupinou pro dětská očkování při České pediatrické společnosti CLS JEP a ambulancí pro dětské očkování v Motole v srpnu 2001. Inspirací pro tato pravidla byla publikace Guide to Contraindications vydaná v USA v lednu 1996.
Obecná kontraindikace pro každou vakcínu zahrnuje následující:
- Při jiné závažné reakci na konkrétní vakcínu se posuzují jednotlivě vakcíny a nemoci, proti kterým se očkuje.
- Rodiče často hledají kontraindikaci tam, kde oficiálně není uznána. Kontraindikací není ani hnisavý ekzém, apnoe, špatná reakce sourozence, smrt sourozence po očkování, genetika rodičů, ani jiné podobné případy. Oficiální uznané kontraindikace jsou:
1. Imunodeficit, imunosuprese.
2. Encefalopatie mozku.
3. Anafylaktický šok po vakcíně.
4. Alergie na složku vakcíny, což předem nelze zjistit.
5. Akutní onemocnění s nemírným průběhem. SPC vakcíny jako kontraindikaci neuvádí nachlazení ani zvýšenou teplotu.
Závažné stavy po vakcinaci, jako je otok mozku, záchvaty, záškuby nebo bezvědomí, vyžadují konzultaci s neurologem, aby je uznal jako kontraindikaci, protože často bývají vnímány jako akceptovatelné nežádoucí účinky, nikoliv jako kontraindikace. V těchto případech může být zapotřebí určitého úsilí získat uznání kontraindikace.
Co automaticky není kontraindikací:
- Ani vážný ekzém, genetika rodičů, úmrtí či vážný stav sourozence, astma, apnoe, epilepsie nebo různé gastrologické problémy
Více informací naleznete v článcích: kontraindikace očkování a v kontraindikace očkování.
Ministerstvo se v této otázce řídí doporučeními odborných společností a SPC vakcín a v zásadě nemá jinou roli než odškodnění v případě prokázaných souvislostí.
Autor: Petra Langová, Juno Moneta, z.s.
- Základní údaje
Je velice důležité nahlašovat nežádoucí účinky. Povíme si o významu hlášení podezření na nežádoucí účinky léčiv a vakcín jak pacienty, tak laiky, aby se zlepšila bezpečnost léčby. Zdůrazníme zákonnou povinnost zdravotníků hlásit tyto účinky a popíšeme proces hlášení prostřednictvím SÚKL, čímž všichni můžeme přispět ke zvyšování informovanosti a ochraně veřejnosti.
Můžete využít mých služeb v mém profilu zde: Podrobnosti o výrobci Petra Langová
Hlášení nežádoucích účinků
V dnešním světě je velmi důležité mít přístup ke spolehlivým informacím o nežádoucích účincích léčiv a vakcín. Ačkoliv se předpokládá, že každý léčivý přípravek prošel přísnými testy, stále existuje riziko, že u některých jedinců mohou nastat nežádoucí účinky. Proto je důležité, aby možnost hlášení nežádoucích účinků (NÚ) byla k dispozici nejen zdravotnickým pracovníkům, ale i pacientům a laické veřejnosti. Každý laik nebo pacient má možnost hlásit podezření na nežádoucí účinky léčiv, a tím přispívat k bezpečnosti léčiv na trhu.
Kdo může hlásit NÚ?
Hlášení nežádoucích účinků není výsadou pouze zdravotníků. Každý pacient nebo laik má právo a možnost nahlásit své podezření na nežádoucí účinek léku či vakcíny. Je důležité si uvědomit, že se hlásí pouze podezření na NÚ, nikoliv potvrzený nežádoucí účinek, což umožňuje širší shromažďování dat a lepší monitorování bezpečnosti léčiv.
Hlášení NÚ pro SÚKL:
Zdravotníci mají povinnost hlásit NÚ ze zákona. Tato odpovědnost je zákonem ukotvena, avšak víme, že praxe může být často jiná a některé případy mohou být přehlédnuty nebo podhodnoceny. Systém hlášení je tedy užitečný i pro pacienty, kteří mají možnost svou zkušenost nahlásit samostatně.
Chcete-li nahlásit nežádoucí účinek, můžete tak učinit prostřednictvím formuláře na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Oficiální formulář pro hlášení nežádoucích účinků můžete najít na webu: nezadouciucinky.sukl.cz
Proč je důležité hlásit NÚ?
Každé hlášení nežádoucího účinku je důležitým příspěvkem k zajištění bezpečnosti léčiv a vakcín používaných v České republice. Informace o nežádoucích účincích pomáhají odborníkům lépe pochopit rizika spojená s užíváním daného přípravku a mohou vést k přehodnocení doporučení pro jeho užívání, úpravám dávkování nebo opatření k minimalizaci rizika.
Znalost nežádoucích účinků také napomáhá zdravotníkům lépe informovat pacienty při předepisování léčiv a při rozhodování o nejvhodnější léčbě. Zároveň přispívá k větší důvěře pacientů v bezpečnost léčby, kterou podstupují.
Jak se hlásí podezření na NÚ?
Hlášení podezření na nežádoucí účinky léčiv může zahrnovat různé informace:
- Identifikace léčivého přípravku: název léku, dávkování a období užívání.
- Popis podezřelého nežádoucího účinku: kdy a jak se projevily příznaky.
- Informace o pacientovi: například věk, pohlaví, zdravotní stav.
Svá hlášení můžete podávat anonymně online přes formulář na stránkách SÚKL. Každé hlášení je pečlivě posuzováno odborníky, kteří hodnotí možné souvislosti mezi hlášenými příznaky a užívanými léčivy.
Jaké možnosti má pacient?
Pacienti by neměli váhat upozornit své lékaře na případné nežádoucí účinky. Avšak ve chvíli, kdy lékař nezareaguje dostatečně rychle nebo účinně, má pacient možnost podat hlášení individuálně skrze SÚKL. Tím se zvýší ostražitost a odpovědnost u všech zúčastněných stran a ochrání se zdraví dalších pacientů. Hlaste podezření na nežádoucí účinky u SÚKL a přispívejte k větší bezpečnosti léčby.
Pamatujte, že vaše hlášení může zachránit zdraví, a dokonce životy ostatních. Proto se nebojte podílet na prosazování bezpečnějšího užívání léčiv, které máme povinnost hlásit a monitorovat pro budoucí zlepšení kvality péče a ochrany veřejnosti.
Autor: Petra Langová, Juno Moneta, z.s.
- Základní údaje
Očkování dětí je komplexní téma, je proto důležité porozumět právním aspektům, možným rizikům a vedlejším účinkům. Seznámíme vás s různými pohledy, osobními zkušenostmi a argumenty, které vám pomohou při informovaném rozhodování. Jak vyvážit fakta a intuici pro nejlepší volbu pro vaše dítě.
Můžete využít mých služeb v mém profilu zde: Podrobnosti o výrobci Petra Langová
Očkovat nebo neočkovat: Pragmatická rozvaha
K očkování musíme přistupovat bez emocí a odpovědně. Počítat s rizikem nežádoucích účinků je nutné. Ptejte se kolem sebe na zkušenosti rodičů, nikoliv autorit, které očkování prosazují. Jak se manipuluje s daty, vysvětluje MUDr. Vavrečka ve článku: O manipulaci s daty médii i odborníky. Možná budete překvapeni, je to plné "aha" momentů a velmi pragmaticky zpracované, málokdo to umí takto pojmenovat.
Základní informace
Podle vyhlášky, nikoliv zákona, leč nevymahatelné, jsou povinné dvě vakcíny, a to hexavakcína a MMR. Hexavakcína Infanrix hexa, směřovaná proti obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophilus influenza typu b. Hexacima, která má být šetrnější. Hexacimu pediatři často nenabízí, jelikož ji nehradí pojišťovna, a navíc má nyní velký výpadek. Přesto ji lze objednat na vlastní náklady, případně přes pediatra. Pozor, školky ji neuznávají jako plné očkování. Další je "živá" MMR Priorix (spalničky, zarděnky a příušnice).
Hexavakcína
Povinnost naočkování tzv. Hexavakcínou rozvádí vyhláška v § 4. Odstavec 1, který je pro povinné očkování klíčový. Stanoví, že od započatého 9. týdne od narození dítěte se provede očkování tzv. hexavalentní vakcínou, která chrání proti šesti různým typům onemocnění (proti záškrtu, tetanu, pertusi s acelulární složkou, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenza b, inaktivovaná očkovací látka proti přenosné dětské obrně a proti virové hepatitidě). Toto očkování by podle vyhlášky mělo proběhnout v možných schématech: schéma 3+1 či schéma 2+1.
MMR-Priorix
První dávka vakcíny MMR (obchodní název u nás dostupné vakcíny je Priorix) má být podle vyhlášky podána nejdříve od 13. měsíce, nejčastěji od 15. měsíce a nejpozději do 18. měsíců věku dítěte. Druhá dávka tohoto očkování byla od roku 2018 přesunuta až na 5. - 6. rok věku dítěte (dříve se očkovala 6–9 měsíců po dávce první). Živá vakcína nesmí být podána dětem a lidem s imunodeficitem.
Kdy se očkovat nemusí
Při zjištěné kontraindikaci (oficiálních kontraindikací je velmi málo) či při zjištění adekvátní výše protilátek. Zatím nevím o žádném dítěti, které by mělo uznávanou výši protilátek na všechny nemoci ve vakcínách. Více o protilátkách: https://www.eshop-synlab.cz/protilatky-po-ockovani/strana-2.
Očkování a školka
Stanovisko Ministerstva zdravotnictví ze dne 27.7.2015 požadavky zmírňuje a pro přijetí do dětského kolektivu v souladu se zákonnými požadavky stanovuje jako dostačující následující: naočkování základní (jednou) dávkou MMR (není třeba přeočkovávat) a hexavakcínou ve schématu 2+1. U předškoláků se očkování již nevyžaduje. Předškolák je dítě, kterému je 5 let v následujícím školním roce. Čili dítěti, kterému je 5 let v září, říjnu, prosinci 2025, je předškolák v září roku 2026. Předškolní vzdělávání lze uskutečnit pouze pod subjektem zapsaným v rejstříku škol pod MŠMT.
Rozestupy v očkování
Očkování prováděná více než jednou dávkou mají stanovené výrobcem doporučené intervaly mezi dávkami, přičemž interval mezi prvními dvěma dávkami primovakcinace nesmí být kratší než minimální interval, který by neměl být zkrácen o více než 4 dny. Pokud není možné zachovat výrobcem doporučený interval, lze v očkování pokračovat, pokud nebude překročen přípustný interval, a v případě jeho překročení se očkuje individuálně dle okolností. Více v článku: Odborný spolek pro očkování - Přípustné intervaly v očkování
Promlčení ohledně pokut od KHS
Jeden rok ode dne, kdy bylo možné očkovat dle očkovacího kalendáře v daném rozmezí.
Otázka zda očkovat nebo neočkovat?
Toto je filozofická otázka a to z prostého důvodu, že je vše individuální záležitostí a absolutně nelze říci, zda očkovat nebo neočkovat. Je to jako otisk prstu nebo porod – zcela unikátní. Zákonný zástupce má poslední slovo v očkování svého dítěte a nese veškerou odpovědnost za nežádoucí účinky, nemocnost dítěte, veškerý komfort dítěte, výpadky v zaměstnání, ušlý zisk a další starosti v souvislosti s poškozením dítěte očkováním či při onemocnění dítěte, což je v dnešní době stále málo pravděpodobné. Nemoci se běžně nevyskytují a neumírá se na ně.
Jaké faktory mohou ovlivňovat očkování?
- Stav dítěte a také jeho dosud skryté indispozice, které očkování může a nemusí probudit.
- Imunodeficit u dítěte. Přední český imunolog MUDr. Radek Klubal , ke kterému se sjíždí lidé z celé ČR, reflektuje, že než se začne očkovat, mělo by se zjistit, zda je vůbec dítě imunitně schopno bez následků očkování prodělat. Dnes je to již v rámci novorozeneckého screeningu. Více informací.
- Kombinace použitých vakcín a rozestup.
- Věk očkovaného.
- Aktuální zdravotní stav, skrytá onemocnění, třeba inkubační doba boreliózy.
- Nežádoucí účinky vakcíny. Nikdy nevíme, jak zareaguje právě naše dítě a nikdy se to nemáme šanci dozvědět, neexistuje možnost.
- Výskyt jednotlivého onemocnění a pravděpodobnost, že jej dítě dostane a jaká je úmrtnost v dané věkové kategorii na danou nemoc. Nutné je také znát kontext, zda nakažené dítě bylo jinak zdravé, nebo mělo další komorbidity (onkologické, imunologické) a z jakého sociálního prostředí pocházelo.
- Ohled na kolektivní imunitu populace, kdy očkujeme, aby se v budoucnu některé nemoci nešířily (zejména záškrt a spalničky a kvůli dospělým příušnice a zarděnky).
Co tedy dělat?
Můžete použít svoji intuici. Využít znalosti, jako znalost příbalového letáku a nežádoucích účinků. Pak si dáte na misku vah výskyt všech nemocí, na které se očkuje, pokusíte se srovnat, s jakou pravděpodobností lze danou nemocí onemocnět, zda je to jeden případ za rok, nebo stovky. Dále můžete znát, jaké je riziko úmrtí na danou nemoc v daném věku dítěte dle údajů SÚKL.
Je to tak, že očkování může být zcela bez následků, anebo může končit v podstatě úmrtím... tak obrovské individuality to jsou... a vy máte jen samé neznámé v ruce....
Jak zjistit výskyt nemocí a úmrtnost?
Ukázka žádosti:
Věc: Žádost ve smyslu ustanovení § 14 odst. 2 InfZ zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
Žádám jako fyzická osoba jméno, příjmení, datum narození, adresa z OP, adresa reálná
Žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů zasílám SÚKL datovou schránkou. Státní ústav pro kontrolu léčiv – SÚKL qwfai2m.
dne …………………………………………v ……………………………………………
Dobrý den,
žádám o odpovědi na tyto otázky:
- Kolik dětí do 18 let onemocnělo tetanem za roky 1990 až 2025 a které roky?
- Kolik dětí do 18 let zemřelo na tetanus za roky 1990 až 2025 a jaký byl jejich věk?
- Kolik dětí do 18 let onemocnělo černým kašlem za roky 1990 až 2025 a které roky?
- Kolik dětí do 18 let zemřelo na černý kašel za roky 1990 až 2025 a jaký byl jejich věk?
(A TAKTO SE PTÁTE NA KAŽDOU NEMOC OBSAŽENOU VE VAKCÍNĚ. Záškrt, spalničky, zarděnky, příušnice, obrna, žloutenka, Haemophillus influenzae typu b, a další…)
Případná objemnost požadovaných informací není zákonným důvodem k odepření jejich poskytnutí (viz ust. § 7- § 11 zákona o svobodném přístupu k informacím)
Pro úplnost poznamenávám, že odepření poskytnout informaci může být učiněno pouze vydáním rozhodnutí o odmítnutí žádosti, nikoliv pouhým přípisem (ust. § 15 zákona o svobodném přístupu k informacím) a žádosti lze nevyhovět pouze ze zákonných důvodů, které ovšem v tomto daném případě nejsou naplněny (§ 7 až 11 téhož zákona).
Veřejné instituce mají povinnost poskytovat informace dle § 2 zákona č. 106/1999 Sb., zákona o svobodném přístupu k informacím.
To dovodil i Nejvyšší správní soud v rozsudku Sp. zn. / Č.j.: 6 As 115/2014 - 35. Zde soud dovodil, že pokud u ní jednoznačně převažují znaky svědčící o její veřejné povaze, podléhá § 2 zákona o svobodném přístupu k informacím. Dále může být pro argumentaci uveden obdobný nález Ústavního soudu ČR ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. I. ÚS 260/06.
Děkuji za odpověď v řádné lhůtě 15 dní.
podpis
Takto se dá ptát i na proočkovanost populace a další otázky proti manipulaci v médiích.
Úmrtnost je nízká
Úmrtí dítěte na tetanus se neeviduje desítky let, nákaza byla naposledy evidována u dítěte v roce 2019, dítě bylo v nemocnici a přežilo. Černý kašel může být nepříjemným soupeřem pro miminka a úmrtí je v jednotkách případů. Nemoci jako zarděnky a příušnice jsou dětské nemoci, které nejsou nebezpečné ani tak pro malé děti, ale spíše pro dospívající kvůli plodnosti u chlapců a těhotenství u žen. Nejobávanější komplikací příušnic bývá zánět mužských pohlavních žláz, který může vést ke snížení plodnosti, výjimečně až k impotenci. Virus zarděnek prochází placentou, takže pokud žena dostane zarděnky v těhotenství, mohou způsobit vážné poškození plodu. Onemocní-li matka v prvním trimestru, je většinou indikováno přerušení těhotenství. Čím dříve těhotná žena onemocní, tím větší je nebezpečí pro nenarozené dítě. Tudíž se očkuje pro bezpečnost dospělých, ne aktuálních dětí. Záškrt není evidován desítky let. Onemocnění záškrtem začíná bolestí v krku, zvýšenou teplotou, zimnicí, nechutenstvím. Bakteriální toxin způsobuje bílé nebo šedé povlaky v nosohltanu a krku, které ztěžují dýchání a polykání. Záškrt může být smrtelný. Povlaky mohou ucpat horní cesty nemocného natolik, že se udusí. Toxin napadá též srdce, způsobuje poruchy srdečního rytmu a může vést k srdečnímu selhání. Postižení nervů vede k ochrnutí. Smrtnost záškrtu je asi 10 % (tedy 1 z 10 nemocných zemře), u dětí do pěti let je to 20 %.
Spalničky mohou mít nepříjemné komplikace:
Zánět mozkové tkáně (encefalitida) – objevuje se zhruba u 1 nemocného z 1 000. Jedná se o závažné onemocnění, které cca u 1 ze 4 pacientů vede k trvalému neurologickému poškození.
Subakutní sklerotizující panencefalitida (SSPE) – je velmi vzácně způsobena při přetrvávající infekci spalničkovým virem. Jde o onemocnění, při kterém postupně degenerují nervy a mozková tkáň, přičemž jeho výskyt je pravděpodobnější při spalničkových infekcích v mladším věku. SSPE se obvykle objevuje 7 až 10 let po prodělaných spalničkách. Mezi příznaky patří změny osobnosti, postupné zhoršování duševního stavu, svalové křeče a jiné neuromuskulární příznaky. Více o statistických údajích: Výskyt spalniček v letech 1956 – 2017.
Hepatitida B se přenáší pouze krví a není nutné chránit plošně všechny. Děti a dospělí se mohou nakazit kontaktem s krví nebo tělesnými tekutinami nakažené osoby, mimo jiné při porodu přenosem z nakažené matky na novorozené dítě, pohlavním stykem s nakaženým partnerem, používáním společných jehel, stříkaček nebo jiných nástrojů pro injekční užívání drog, používáním společných hygienických potřeb s nakaženou osobou (např. holicího strojku nebo zubního kartáčku), přímým kontaktem s krví nebo otevřenými ranami nakažené osoby, kontaktem s krví na jehlách nebo jiných ostrých nástrojích. Více o statistických údajích: Výskyt vybraných infekcí v České republice hlášených v letech 2010-2020.
Více o statistikách úmrtí na nemoci v ČR, proti kterým se povinně očkuje: Úmrtí v České republice na nemoci, proti kterým se povinně očkuje (2007-2016) před 8 roky
Proč já Petra Langová neočkuji?
- Osobní zkušenost, kdy jsem po třetí dávce hexavakcíny měla z bystrého dítěte tupě hledící a slintající bytost, která ztratila schopnost mluvit, chodit a hodiny plakala. Byl to otřesný zážitek, že již nikdy víc.
- Nežádoucích účinků z vakcín je hlášeno opravdu mnoho. Brožury vám pomohou zorientovat se v možných nežádoucích účincích (NÚ).
- Podle směrnice CPMP/SWP/465/95, nahrazené novou směrnicí EMA, jsou vakcíny osvobozeny od testování na genotoxicitu, karcinogenitu, farmakokinetiku a není u nich zjišťován vliv na plodnost. Vakcinace je preventivní zásah, nikoli akutní, který by měl být proveden i s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci, a předpokládá se jeho dlouhodobý účinek. Preklinické testy považujeme za vysoce důležité a naléhavé pro souhlas s očkováním.
- Účinnost vakcín je ošemetná. Moje dcera dostala černý kašel i přes očkování. Samotný SZÚ uvádí, že 75 % hlášených nemocných s černým kašlem bylo očkováno 5 dávkami očkování. Dokument k dispozici. Šíření nemocí není vinou nízké proočkovanosti, ale velmi brzkého vyvanutí imunity. U těchto vakcín není spolehlivě prokázáno, že vzniklé protilátky zabrání vzniku onemocnění a nepovedou pouze k jeho modifikovanému průběhu. Dosud známé závažnější vedlejší účinky vakcín jsou častější, než jsme ochotni akceptovat. Pokud dám na misku vah účinnost vakcíny a rizika NÚ (nežádoucích účinků), pak vakcíny nejsou 100% účinné a riziko nežádoucího účinku je příliš vysoké. Příklad: "Od pediatričky z vedlejšího města jsem zjistila, že jednomu pacientovi mohla napsat kontraindikaci díky iniciativě jeho otce, který trpěl autoimunitním onemocněním. Obeslal ministerstvo zdravotnictví, hygienu, farmaceutické firmy, aby mu podaly informace, zda vakcinace může spustit konkrétní onemocnění u jeho dítěte. Jelikož mu nikdo nebyl schopen dát relevantní informace, napsala paní doktorka trvalou kontraindikaci na základě všech jeho dotazů a dostupných reakcí – nevíme, neznáme, nezaručíme."
- Podle odpovědi Ministerstva zdravotnictví dosud nikdo nebyl pro nežádoucí účinky odškodněn. Jediné odškodnění bylo za úmrtí dítěte po očkování v kombinaci s Prevenarem. Stát nutí rodiče očkovat například kvůli zařazení do státní školky, ale již nechce nést odpovědnost za poškození dítěte. Navíc neočkované předškolní dítě do školky může. Logiku nehledejte.
- Nevěřím v bezpečnost vakcín v dlouhodobém hledisku.
V 30. letech byly těhotné ženy rentgenovány a věřilo se, že se předejde problémům. Doktoři i veřejnost. V 40. letech se zjistilo, že RTG způsoboval rakovinu, takže jsme to přestali dělat.
V 50. letech byl podáván lék diethylstilbestor (DES). Věřilo se, že ženám zastavuje krvácení. Kdyby nevěřili a nebyli si jistí, tak by to nepodávali. Jenže se následně zjistilo, že způsobuje deformity plodu a přestal se používat.
V 70. letech to byl thalidomid, lék podáván těhotným ženám a bylo více a více dětí bez rukou a nohou. Stopli jsme to.
V 90. letech jsme používali cytotec neboli misoprosol na indukci porodu a měli jsme více žen, kterým praskla děloha a vykrvácely. Mnoho mrtvých dětí, mnoho mrtvých matek.
Stejně tomu bylo s asbestem, olověným benzinem a DDT.
O další kauze se dočtete v článku: Sanofi má problém. Její lék poškodil přes 4 tisíce novorozenců
Slepá víra není cesta...
Očkování je spíše otázka víry, intuice a světonázoru, protože vstupních elementů a faktorů je mnoho a je to maximálně individuální záležitost. Nakonec vám nikdo nedá konkrétní odpověď. Můžete sbírat informace ze zkušeností a statistiky, jaký je výskyt v daném roce a jaká je nebezpečnost onemocnění (smrtnost). Najdou se tací, kteří myslí na kolektivní imunitu a očkují své dítě pro blaho všech, aby některé z nejvážnějších nemocí nezačaly opět šířit světem v budoucnu, byť i za cenu možného nežádoucího účinku u svého vlastního dítěte.
Se strachem vám nikdo nepomůže, snad jedině vhodný terapeut. Tato otázka opravdu není do pléna, ale čistě na vás.
Autor: Petra Langová, Juno Moneta, z.s.