Vědět, kdy a jak volat záchrannou službu, je klíčové nejen pro zajištění rychlé pomoci, ale také pro efektivní fungování celého systému zdravotní péče. Záchranná služba není náhradou za standardní lékařskou péči. Tento článek, sestavený přímo s pomocí záchranáře, vám pomůže zjistit, jak správně přistoupit k volání záchranky a jak se vyhnout jejímu zneužívání.
Můžete využít mých služeb v mém profilu zde: Podrobnosti o výrobci Petra Langová
Přímo od záchranáře: „Jedná se o volání na linku 155, tedy na záchrannou službu (nikoli převozová sanitka, to je něco úplně jiného). Pokud voláte záchranku, vždy popište, co vidíte. Nepoužívejte slova jako "myslím si", "domnívám se", "mohlo by", "pro jistotu", "kdyby náhodou" nebo "radši ho zkontrolujte". Volejte s tím, že například člověk vypadá zmateně, zjevně neví, kde je a bojíte se o jeho zdraví a život. Stejně tak nevolejte s tím, že si myslíte, že má mrtvici. Prostě popište příznaky (například spavá, neudrží se na nohách, zmatená, neví své jméno, spadlý koutek, pád na hlavu, dušnost, bolest na hrudi).
Činnost záchranné služby je popsána v zákoně o zdravotnické záchranné službě (ZZS) a přidružené vyhlášce. Zde je přesně stanoveno, na co záchranku dispečer pošle a na co ne. Pokud sanitku nepošle, musí vám dispečer poradit, co dělat dál (vzít taxi, jet vlastním autem, jet k praktikovi, jet na pohotovost a podobně). Bohužel se dnes stává, že záchranka až moc často jezdí i mimo indikace.
Dispečer linky 155 je plně kompetentní pro to, aby stav pacienta vyhodnotil i přes telefon a o vyslání posádky (nebo nevyslání) rozhodl. 112 jsou jen hasiči bez zdravotnického vzdělání, kteří stejně provedou spojení se 155, takže se to přes 112 nesnažte obcházet.
Sanitek je v ČR dostatek. Například Jeseník má 5 sanitek. Pokud se to tak nejeví, jsou nadužívány a lidé mají občas tendence je používat jako osobní vozidla. Například starší člověk, který chodí po bytě a stěžuje si dětem, že ho už týden bolí břicho/záda/není mu dobře, by rozhodně záchranku neměl využívat, protože do sanitky stejně dojde po svých a ta ho jen převeze na urgentní příjem, kde si počká 3-5 hodin. To už mohl udělat dávno přes svého praktického lékaře, kam bude stejně poslán, pokud se nejedná o akutní příhodu k hospitalizaci. Stejně dobře jej mohou odvést do nemocnice i jeho děti autem.
Funguje to i v rámci solidarity a ohleduplnosti. Zažil jsem rodinu, která se tetelila nad tím, jak maminku se 14 dní trvajícími obtížemi odvážela posádka a bude "konečně pořádně vyšetřena", když to mohla dávno řešit s praktickým lékařem, který by dal žádanky na dovyšetření. O kousek dál vypadlo dítě ze 4. Patra, posádka pro něj nebyla volná kvůli této paní a čekalo na pomoc 20 minut.
O závažné záležitosti jde většinou, když vzniknou náhle a jsou paralyzující.
Závažné příznaky (kromě těch zjevných), které vyžadují zásah – pád se zraněním, úraz, polknutí chemikálie, popáleniny, vdechnutí předmětu, dušnost, náhlá bolest na hrudi, náhlá zmatenost, kterou člověk normálně nemívá, porucha hybnosti končetin, spadlý koutek, nevidí na oko, nedokáže vstát, náhle záchvatovitě zvrací krev, má náhlou bolest břicha, která ho paralyzuje v pohybu. Zkrátka stavy, které vyžadují rychlý převoz a člověk se nedokáže přemístit do taxíku nebo vozidla sám či je pohyb kontraproduktivní a je třeba fixace a lehu, např. po autonehodě či pádu. V neposlední řadě stojí je nutné zmínit i agresivní stavy (amoky), kdy pacient reálně ohrožuje sebe nebo okolí. Často asistuje policie a převáží se na psychiatrii k možné detenci.
Několik dní trvající bolest zad, břicha či hlavy jistě vyžaduje komplexní vyšetření lékařem v nemocnici, ale pokud je člověk chodící, opravdu mu při cestě vozidlem či taxi nemusí asistovat profesionální zdravotník s vybavením jako na JIPce. Pokud je člověk imobilní nebo zjevně nedokáže s oporou chodit, jistě je to důvod k volání, ale za těch 10 000+ výjezdů vím, že to je jen velmi malé procento lidí. Často jsme voláni "ale ona do auta nedojde" a když přijedeme, tak chodí po bytě.
Někdy se to lidé snaží urychlit ve stylu "když odveze rychlá, půjde hned na řadu". Takový senior pak může čekat na chodbě bez jídla a pití klidně 2-3 hodiny, protože rodinu tam nemá (rodina se seniory často jet nechce) a personál je tak vytížen, že nemá na takovou ošetřovatelskou péči čas (jedná se o urgentní příjem, nikoli o pečovatelskou čekárnu v nemocnici s občerstvením, lůžkem a dekou). Na urgentním příjmu se pacienti třídí dle závažnosti a doba čekání je 3-5 hodin u případů, které snesou odkladu. Dušnost, mrtvice, těžký úraz či otrava jsou přednostní.”
Sanitek je dost, pokud nejsou zneužívány. Pokud zneužívány jsou, pak jich nikdy nemůže být dostatek.
Odhad počtu sanitek v krajích ČR – může se měnit v čase i denní hodině
|
Kraj |
Počet výjezdových skupin |
Odhadovaný počet sanitek |
|
Hlavní město Praha |
43 |
43 |
|
Středočeský |
46 |
46 |
|
Jihočeský |
24 |
24 |
|
Plzeňský |
22 |
22 |
|
Karlovarský |
13 |
13 |
|
Ústecký |
22 |
22 |
|
Liberecký |
14 |
14 |
|
Královéhradecký |
14 |
14 |
|
Pardubický |
14 |
14 |
|
Vysočina |
14 |
14 |
|
Jihomoravský |
24 |
24 |
|
Olomoucký |
16 |
16 |
|
Zlínský |
18 |
18 |
|
Moravskoslezský |
24 |
24 |
|
Celkem |
380 |
380 |
Autor: Petra Langová, Juno Moneta, z.s.